Jak rozpoznat digizávislost?

Mnoho rodičů má dojem, že jejich dítě je závislé na počítačových hrách, Internetu nebo telefonu. Není to tak jednoduché. Jak vyplývá ze sbírky textů Online závislosti, kterou sestavil Lukas Blinka, ani sami profesionálové na závislosti se ještě nedohodli, kdy se v případě interakcí s médii o závislost jedná a kdy nikoli. Nicméně uvádíme dva seznamy příznaků z jejich diskuze.

Operační definice závislosti Marka M. Griffithse. Aby se dalo mluvit o závislosti musí být naplněno  všech šest kritérií, z nichž nejdůležitějším je konflikt. Bez něj se nejedná o závislost, ale o excesivní užívání. Chápu. Podobně jemná rozlišení jsou přesně důvodem, proč rodiče nemají čas studovat odbornou literaturu. Tedy jen stručně:

  1. Salience označuje stav, kdy se daná aktivita stane tím nejdůležitějším v životě jedince, který tráví většinu času jejím vykonáváním či úvahami nad ní.
  2. Změny nálady odkazují k akutnímu účinku na psychiku jedince, který může zažívat vzrušení či pocity úlevy.
  3. Tolerance znamená, že dotyčný potřebuje k dosažení efektu více aktivity než na počátku.
  4. Syndrom z odnětí často představuje podrážděnost a náladovost, u behaviorálních závislostí však chybí klasické fyzické abstinenční příznaky.
  5. Konflikt je klíčovou komponentou a může se projevit jak v rovině interpersonální (například v podobě potíží se vztahy či v zaměstnání), tak intrapsychické (jako pocity ztráty kontroly či výčitky svědomí).
  6. Relaps je termín pro návrat k původním vzorcům chování po období abstinence, kdy jedinec poměrně rychle znovu dosáhne extrémních poloh.

,,Existuje bezpočet případů, kdy jedinci tráví spoustu času například na sociálních sítích, aniž by tím ohrožovali svoje běžné fungování.” (Griffiths a kol., 2014) Co ve společnosti závislé na technologiích znamená ,,běžné fungování”?

 

Podle APA, 2013. K závislosti je potřeba zažívat alespoň pět z devíti kritérií:

  1. Salience, kdy se online aktivity stávají hlavní náplní života jedince.
  2. Abstinenční syndrom, který se projevuje podrážděností, depresivitou či úzkostí
  3. Potřeba trávit na internetu stále více času
  4. Ztráta kontroly nad online aktivitami a neúspěšné pokusy o jejich omezení
  5. Ztráta zájmu o původní záliby
  6. Pokračování v nadměrných online aktivitách bez ohledu na zjevné negativní důsledky
  7. Lhaní o skutečném objemu aktivit na internetu
  8. Internet jako prostředek k úniku od problémů a špatných nálad
  9. Objektivní negativní důsledky v osobním či pracovním životě

,,Žádná z online závislostí nebyla dosud formálně zavedena do systému zdravotnické péče a není specifikována v diagnostických manuálech…To prakticky znemožňuje získat epidemiologická data o léčbě poruch souvisejících s užíváním internetu.” (Kateřina Škařupová, str.43)

Teď strávíte nějaký čas přemýšlením o svých dětech. Jsou tedy závislé nebo ne? Nejdůležitější je klid. Nezmatkovat, nevytvářet ukvapené soudy na základě obav, které o ně jako rodiče máte. Kdo má strach, nevidí jasně. Jen jediná věc je zřejmá: celá naše společnost je silně závislá na technologiích a médiích. Bez problému splňuje většinu zmíněných kritérií. Ano, máme problém. Řešení musíme hledat všichni, přičemž hlavním polem hledání nejsou digiděti, ale prostředí, které jim vytvářejí jejich rodiče.

Jak vzniká závislost?

K domácímu procvičování:
Vyjmenuj, které všechny jevy a pocity se odehrávají v této rodinné scéně:

Pošli to dál
  • 24
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

%d bloggers like this: