Mysl

Mysl je jedinečná.

Myšlenky jsou rychlejší než světlo a mají moc.

Co je v mysli, to skutečně existuje.

Lidská mysl neví. To je její nejpřirozenější a jediný stav. Proto neustále hledá. Bezpřestání se vypravuje po světě venku a strká si jej do svého nitra. Stejně často se mysl zabývá tím, že přemýšlí o sobě samé. Protože mysl neví, kým je. Takže to pořád řeší.

Každá myšlenka je obraz sestavený z barev, slov a zvuků.

Mysl o sobě ráda říká, že je světlem. Ráda totiž vysvětluje.

Dalšími činnostmi, kterými se mysl zabývá, jsou třídění, uspořádávání, kontrolování a dohlížení.

Mysl myslí, protože neví. Kdyby věděla, nemusela by tolik myslet.

Proto máme dneska tolik počítačů, neuronových sítí a procesorů. Aby nevěděly za nás.

Technologie je extenzí mysli.

Tzv. civilizace je realizací v prostoru nápadu mysli zvané moderní či západní.

Vymysleli jsme si technologie, protože jsme byli zahledění do své mysli a jejího vlnění.

Mysl dělá technologii, vědu, umělou inteligenci i společenský systém. Jsou to její nástroje. Její projekty.

Na začátku 21. století se většina nástrojů mysli digitalizuje.

Lidská mysl úplně neví, co si o tom myslet, ale nemůže s tím přestat.

Nemůže zastavit to ztělesňování vlastních nápadů a obrazotvorností.

I když si všímá, že ví, že to není úplně ono, protože z jejích projektů až přiliš často líhnou se projektily.

Ale naše mysl se nemůže zastavit. Žijeme v časech, kdy je imperativem myslet. A tak všichni žijeme

proto: je to posedlost mysli vlastními výrobky. egoistické vzhlížení se v sobě samém, neustálé laskaní toho, co jsme jako lidská mysl dokázali…

Jak technologie pracuje s naší myslí?

Zaměstnává ji.

Přesvědčuje ji, že ví, i když neví a tím způsobuje v lidech nevědění, tedy přesný opak toho, co si mysl myslela, když zaváděla víru ve vědu a technologický pokrok, totiž že ji přinese vědění a klid.

Snižuje vůli – počítače myslí za nás.

. Neustále slibuje dokonalou budoucnost, která se vždy promění jen v další slibi technologického pokroku. Současné mysli si tak přestávají myslet, že by samy mohly něco vymyslet.

Stroje plně naplňují potřeby našeho paměťového úložiště, externalizujeme si paměť.

Technologická imaginace nahrazuje přirozenou obrazotvornost.

Nabízí svá řešení.

Vnucuje očím své obrazy.

Obecně lze říci, že většina činností mysli je v současné době vykonávána digitálními technologiemi.

Digitální technologie jsou extenzí mysli. Je to mysl převedená konečky prstů z těla ven. Někam dovnitř, co je všude i nikde. Internet je kolektivní mysl, je to síť všech myslí a všech obrazovek, čidel a optických kabelů.

Lidská mysl se zároveň technologií i bojí.

Z hlediska mysli všechny tyhle věci s umělou inteligencí dopadnou špatně.

Snad proto jim věnujeme tolik času, pozornosti a racionálního úsilí.

 

Jak se zdravě pohybovat digitálním světěm:

Představivost člověka tak bohatá,že ji nikdy neuloží ani všechny cloudy celého světa.

Lidská paměť sahá dávno před příchod Internetu na svět.

V mysli nesídlí jen informace a pravdy, ale také naši předci, mrtví, kteří si mysleli své dávno před námi.

Lidská mysl prožívá v každém oka mžiku tisíc příběhů.

Pozornost je láska. Pozornost je život, když vplouvá přímo do očí.

Pohlaďte svou mysl pokaždé, když se cítí na to všechno sama.

Když má dojem, že to věčné uspořádávání světa i vlastního života v něm, nemůže vlastně vůbec nikdy zvládnout.

Duše má věčně ustaranou mysl upřímně ráda a často si s ní povídá.

Pošli to dál
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •