O dětském dívání se 1

Co zde vlastně malé dítě chce, když se narodí do světa? Chce svět prožívat, chce se učít žít. Tato malá bytůstka je jeden velký smyslový orgán. Každý vjem uchvacuje celé tělo. Jak ten kojenec chutná dokonce i rukama a nohama, když pije na matčině prsu! Jak tříleté dítě nemůže jinak, než také ťukat, když uslyší bušení kladiva! Celé tělo přitom vychutnává ten nádherný hluk. A jedno pětileté dítě před Barlachovými sochami ihned zaujímalo jejich postoj. Než bys řekl švec, sedělo vedle ,,Zpívajícího muže”, ruce založené na koleni, zakloněné daleko dozadu; a před ,,Tančícím mužem” zvedlo i ono nohy a skákalo a tancovalo po celé místnosti.

Bez kontroly, bez filtru přecházející dojmy, které malé dítě přijímá, do jeho těla a tělo na ně odpovídá. Hraje s sebou, napodobuje. Dítě ani nemůže jinak než napodobováním, opakováním odpovídat na dojmy, které k němu přistupují. Vpravuje se do života. A právě tuto činnost máme na mysli, kdž u malého dítěte mluvíme o ,,hraní”.

Elke Blattmannová – Hra a hračky v životě malého dítěte (In: Výchova a zdraví našich dětí, Fabula 2011, str. 114)

 

K domácímu procvičování:

Hra: Vydejte se na procházku místem, kde zrovna jste a pokuste se vymyslet, co si o vás myslí všechny věci, které cestou potkáte. Zkuste hrát alespoň pět minut. Může být, že si o vás nemyslí nic, ale je to málo pravděpodobné. Vy si o nich také něco myslíte, takže ony si zase myslí něco o vás.

 

 

Pošli to dál
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

%d bloggers like this: