O nejkontrolovanější společnosti

Jako dítě mě bavilo chodit do Domu obuvy ve Štěpánské ulici. Ne kvůli botám, ale kvůli kameře umístěné na schodišti. Když jste vešli do budovy, hned jste se objevili v televizi. To se nikde jinde po Praze zažít nedalo. Vlastně ještě v metru na nástupišti, kde kamery a obrazovky hlídaly čekající, ale i tak to byla vzácnost vidět se v televizi.

Dnes je to už úplně běžné. Nijak se nepozastavujeme nad tím, když si v krámě nad kasou všimneme monitoru rozdělenému do devíti oken, kde se odehrává devět různých filmů z prostředí rozmanitých zákoutí prodejny. Prostě to tak je. Prý kvůli zlodějům. Nedělal jsem průzkum, ale domnívám se, že se krade dál, protože jinak by si supermarkety ke kamerám nepořizovaly ještě navíc hlídače do dveří. A další černí petrové se procházejí mezi regály.

Pamatuju časy, kdy se na kole jezdilo bez helmy. To už je dávno. Nepředstavitelně dávno. Mezitím výrobci autosedaček zalobovali u zákonodárců a donutili rodiče koupit dětské sedačky, které se posadí na normální sedačku a teprve do ní se může posadit dítě. Na jednu děstskou sedačku lze umístit maximálně jedno dítě. Sedačky se na sedačku vejdou maximálně tři, takže oficiálně víc jak tři děti dozadu do auta nedáte. Nás jezdilo i sedm. Přežili jsme všichni. Pamatuju časy, kdy jsme se školkou chodili po chodníku bez zelenavě reflexních vestiček. Nevím, jak to ta učitelka dělala, že nás neztratila v davu.

V těch dobách, kdo někoho sledoval a potom na něj žaloval, byl policajt, svině nebo dokonce tajný agent. Jestliže byl fakt agent, vedla se mu složka, do níž se zapisovalo, co dělal, kde byl a s kým mluvil. Agent měl svoje tajný jméno, které bylo napsané na hlavičce jeho složky. Dneska je to jinak. Každý se sleduje, kontroluje a žaluje sám na sebe. Říkáme tomu Big Data, ale je to v principu pořád jenom složka, na které je napsané naše jméno, naše IP adresa. Třeba 28.156.187.9. Pokud vám to připomíná identifikaci vězňů v koncentračních táborech, tak může. Svět je prostě složitější než dříve. A proto má být každý svou vlastní složkou. Radši. Pro vlastní dobro. Kvůli bezpečnosti.

Ano, pokud máte televizi s Internetem, je možné se přes net podívat přímo k vám do obývacího pokoje nebo ložnice, aniž byste si toho všimli. Stačí, že televize je zapnutá na standby. Vlastně nejspíš stačí, pokud je v zásuvce. Štěstí, že váš mobil dává bez ustání vědět satelitům, kde se zrovna nacházíte. Hodí se to, když třeba potřebujete rychle najít spoj, který vás vezme domů. Vaše branka později rozpozná signál telefonu a otevře se před vámi automaticky. Už nikdy nemusíte hledat klíče v kabelce! A jako prémie: vaše vana ví, že přicházíte a už se sama napouští. Voda bude mít vaši oblíbenou teplotu a bude dosahovat tak akorát vysoko, jak to máte ráda. Je to prostě výhodné a pohodlné, jestliže nás svět neustále sleduje, všímá si mě, dává na mě pozor. Jak republikánská, tak demokratická strana měly před posledními volbami složku o každém obyvateli Spojených států. A v ní průměrně 5000 údajů.

Ve skutečnosti často na kamery kontrolující dění v supermarketu nikdo nekouká. Protože to není potřeba. Sama přítomnost kamer způsobuje, že se lidé chovají, jak se očekává. Na to přišel anglický stavitel věznic Jeremy Bentham někdy na přelomu 18. a 19. století. Když se strážná věž umístí doprostřed věznice a cely všude okolo tak, aby z nich vždy bylo vidět na věž, pak stačí samotný fakt, že si vězni myslí, že by je někdo mohl sledovat a už jsou spořádaní a klidní. Nikdo je přitom sledovat nemusí, samotná architektura stačí. Tak si dozorci mohou v práci třeba hrát karty nebo dělat nějaké svoje věci.

Zákaznickou kartu nám v krámě nevnucují, protože díky ní můžeme jednou za půl roku získat sadu talířů nebo plyšovou hračku, ale proto, aby měl supermarket přehled o všem, co jsme si koupili. A aby to měl v naší složce, kde je také naše rodiná situace, věk a kdo ví, co jste tam vyplnili ještě. Lépe se potom kontroluje, aby pohyb zboží a lidí měl správnou plynulost a neohrožoval existenci supermarketu, jeho zisky nebo jeho dobré jméno.

Podobně jako supermarket se chovají internetové stránky. Sbírají o vás data a podle nich vám poté nabízejí svůj obsah. Celá věc je teprve na počátku, a tak stále cítíme, že máme nějakou volnost výběru. Ale nebojte, po celém světě hejna psychologů, programátorů a techniků dávno pracují na zlepšení. Kontrola vašich pohybů po kyberprostrou, včetně kontroly pohybu vašich zorniček v prostoru před monitorem, bude brzy dokonalá a nikdy už se nestane, že by na vás mohla vyskočit nějaká nepříjemná nebo dokonce nebezpečná informace. Svět, který budete vídat, bude zcela bezpečný, zkontrolovaný vám na míru, hladký, jak to máte rád. Vlastně jste si jej takový nastavili sami a dobře to víte. Možná máme svobodu zejména k tomu, abychom si sami mohli přizpůsobit vězení, ve kterém přebýváme. Děláme to skutečně sveřepě, jen se rozhlédněte kolem sebe. Všude totiž číhá nějaké nebezpečí, a tak je v zájmu všech jedinců i celé společnosti se neustále kontrolovat, sledovat a zaznamenávat.

Bezpečnost je ve 21. století velké téma. Právě s bezpečností se bratří kontrola. Jak by mohlo být bezpečno bez kontroly? Proto to ošmatávání na letištích, proto kamery všude po ulicích. Jen zkontrolované je bezpečné. Bojíte se? Nechte se zkontrolovat. Bojíte se sami sebe? Tak se zkontrolujte. Anebo ne. Rozmanitá média to ráda udělají za vás. Nejdříve vás vystraší a znejistí a pak vám nabídnou pocit bezpečí. I taková je mediální krajina.

A příště si řekneme, jak Facebook spolupracuje s archívy C.I.A. a jak jsme se už ve škole naučili, že ať už vymyslíme cokoli, správně to může být, až když to po nás někdo zkontroluje. Stejně se to sledování prováděné naší oblíbenou stránkou nedá vypnout…

Anebo si řekněte, že život je nekontrolovatelný. Že člověka nikdy nelze úplně zabezpečit. Protože lidská představivost a touha žít je mocnější než každé vězení a dokáže se z něj vyvléknout, i kdyby to vězení stálo vlastně všude a nikde a  bylo neviditelné. To je váš domácí úkol na dnešek.

 

 

Pošli to dál
  • 1
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

%d bloggers like this: