O rodičovském útlaku

,,Naše dominantní kulturní paradigma vnímání dětí a rodičovství je založeno na strachu, kontrole a nadřazenosti. Využíváme školy, církve a dokonce i samotné rodičovství k tomu, abychom popírali základní právo dětí; právo, aby k nim bylo přistupováno s respektem a důvěrou.”

Sféra digidětí je prostředím, v němž je jedním z prvořadých úkolů naučit se rozpoznávat právě adultismus. Je to místo, v němž rodiče NEMAJÍ navrch nad svými dětmi, protože ty se v rychle se rozvíjející mediální krajině orientují lépe než jejich rodiče, kterým trvá podstatně déle sžít se s novými technologiemi. Média jsou pro nás, rodiče a průvodce digidětí, učebními pomůckami, na nichž se učíme respektovat naše děti, důvěřovat jim a nekontrolovat je. V mediální krajině mají děti zodpovědnost samy za sebe, kdežto rodiče zde za ně žádnou zodpovědnost nemají. Mají ji jen za sebe.

,,Ve svém článku Dospělí jako spojenci definuje Dr. Barry Checkoway z University of Michigan v Ann Arbor adultismus jako „… veškeré chování a postoje, které vyplývají z předpokladu, že dospělí jsou lepší než mladí lidé, a že mají právo v mnoha ohledech působit na mladé lidi bez jejich souhlasu.“ Pokračuje tvrzením, že – kromě vězňů a několika dalších institucionali­zovaných skupin – jsou životy mladých lidí kontrolovány více než životy jiných skupin lidí ve společnosti. Kromě toho si navíc dospělí vyhrazují právo trestat, ohrožovat, bít, odejmout “privilegia” či ostrakizovat mladé lidi, pokud to považují za prospěšné k tomu, aby je mohli ovládat nebo vyžadovat „disciplínu“. Pokud by se jednalo o popis způsobu, jakým je zacházeno s jakoukoli skupinou dospělých, společnost by jej rychle rozpoznala jako formu útlaku.

Dospělí však obecně nepovažují adultismus za útlak, protože je to způsob, jakým se v mládí či dětství zacházelo s nimi samotnými; vnitřně se s tímto procesem ztotožnili.”

celý článek na:

Pošli to dál
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

%d bloggers like this: