Písmo

Ze světla a tmy tvořeno je písmo knihy života.

Písmo prodlužuje ruku. K vůli písmenům roztahují se oči.

Skrze malování písmen odevzdává ruka věčné myšlenky do říše času.

Díky větám existuje čas.

Písemníctví má tvar dvou řek. Každá z nich sestává z myriád říček, potoků a strouh.

Proto je život smečkou příběhů.

,,Nevelká kapacita paměti omezovala velikost a složitost lidského společenství. Jakmile počet lidí a majetku překročil kritickou hranici, lidský mozek na zpracování tak velkého počtu matematických údajů nestačil. Proto ještě tisíce let po nástupu zemědělské revoluce žili lidé v relativně malé, jednoduché a přehledné komunitě. Jako první vyřešili tento problém staří Sumerové. Pod horským sluncem v jižní Mezopotámii se na úrodných, bahnitých nížinách zemědělství i lidem dařilo a vznikala tu prosperující lidnatá města. K jejich řízení bylo ale potřeba stále většího množství dat. Někdy v období 3500 až 3000 př. n. l. neznámí sumerští géniové objevili způsob jak takový objem matematických údajů uchovat a zpracovat a otevřeli tak cestu vzniku měst, království a říší. Jejich systém na zpracování dat vešel do dějin pod názvem ,,písmo.” (Yuval Noah Harari – Sapiens, str. 151)

https://wave.rozhlas.cz/psani-na-pocitaci-nevoni-neskrabe-a-neuklidnuje-rucni-psani-ano-propsat-se-da-az-6936971

,,Kafkovi se dokonce již dopis zdál jako nelidské komunikační médium. Vnesl prý do světa strašnou rozervanost duší. V jednom z dopisů Mileně píše: ,,Jak se jen přišlo na nápad, že lidé se spolu mohou stýkat prostřednictvím dopisů! Na vzdáleného člověka se dá myslit a blízkého člověka se lze dotknout, všechno ostatní je nad lidskou sílu.” Dopis údajně komunikuje s přízraky. Psané polibky se nedostanou na místo určení. Jsou po cestě přepadeny duchy, kteří je vysají.” (Byung-Chul Han – Vyhořelá společnost, str. 184)

,,Nelze napsat nic o ničem, a proto existuje nekonečně knih.” JLG

,,Sumerům nevadilo, že se jejich písmo nehodilo na psaní poezie. Nevynalezli ho proto, aby zachytili mluvenou řeč, ale aby s jeho pomocí zvládali záležitosti, které mluvený jazyk neumí. Některé kultury, například andské národy v předkolumbovské době, užívaly částečná písma po celou svou existenci. Omezení, která z toho plynula, jim nijak nevadila a necítily potřebu mít úplné písmo.” (Yuval Noah Harari – Sapiens, str. 155)

,,Je zřejmé, že pouhý záznam na hliněné tabulce není zárukou efektivního, přesného a praktického zpracování dat. To vyžaduje systém (například katalog), možnost duplikace (jakou dnes nabízejí kopírky), metodu rychlého a přesného dohledání (počítačový algoritmus) a pedantické, ale ochotné archiváře, kteří s takovými nástroji umějí zacházet. Vymyslet něco podobného bylo mnohem náročnější než vymyslet písmo. Různá písma vznikala nezávisle na sobě v mnoha zemích a neuplyne ani desetiletí, aby archeologové nenašli nějaké další… Země jsko starověká Čína, Sumer a Egypt doby faraónů vybudovaly archivní katalogizaci a investovaly do škol, které vychovávaly budoucí písaře, úředníky, knihovníky a účetní, což ostatní kultury nedokázaly… Aby lidé takový systém přihrádek zvládli, musí se přeprogramovat, nemyslet už jako lidé, ale jako úředníci a účetní… Písmo mělo takový dopad na lidstvo právě tím, že postupně změnilo způsob lidského myšlení a pohledu na svět. Volné asociace a holistické představy ustoupily kategorizaci a byrokracii. (Yuval Noah Harari – Sapiens, str. 158 – 161)

 

Pošli to dál
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •