Povinná maturita z digitální výchovy

Druhá verze návrhu pro MŠMT, Odbor pro technologické inovace, 15.10.2017, zasedací místnost 3B, oblast: Mediální výchova.

Digitální média zcela prostoupila náš svět a naši sociální realitu. Chytré telefony a jejich aplikace jsou věcmi, s nimiž, ve srovnání s jakoukoli další věcí, včetně židlí, stolu a postele, trávíme zdaleka nejvíce času. Telefon máme u sebe 24 hodin denně, kdežto s čímkoli a kýmkoli, partnera a děti nevyjímaje, jsme v kontaktu denně jen na pár hodin či několik minut. Digitální média se stala přirozenou součástí našich životů.

Škola je ex definitione určena k přípravě dětí na reálný život. Má-li tento svůj předpoklad škola naplnit, měly by dnešní školy velmi přidat ve vzdělávání v oblasti mediální a technologické výchovy. Pokud to neudělají, hrozí, že děti se naučí s digitálními zařízeními zacházet samy od sebe. Digitální média jsou natolik všudepřítomná a jsou pro děti tak přitažlivá, že se snadno může stát, že dnešní děti, tzv. digiděti, vyrůstající s mediální krajinou v těsném kontaktu, se mohou mediální gramotnosti naučit zcela přirozeně a samy. A to zcela bez slušného vedení, odborného mentoringu a pečlivého monitoringu orgánů zodpovědných za výchovu dětí. Už dnes lze tyto tendence ve společnosti sledovat. Odehrává se to přímo v našich školách. A lze očekávat, že v blízké budoucnosti se bude stávající situace pouze zhoršovat a zrychlovat.

Škola musí na změny v reálném životě svých zákazníků, rodičů a dětí, neprodleně reagovat. Proto je povinností ministerstva zamýšlet se nad danou problematikou a brzy navrhout potřebná řešení.

Je nutné jít ke kořenům věci. Proto navrhujeme povinnou maturitu z digitální mediologie (veř. mediální výchovy či mediální gramotnosti). Je naprosto nezbytné, aby školství převzalo zodpovědnost za vztahy mezi dětmi a médii, a proto je nutné věnovat těmto vztahům maximální pozornost a péči. Důležitost úkolu je hodna důležitosti maturitního předmětu. Navrhujeme: 1, zavézt nový maturitní přemět. 2, uprgadovat český jazyk na digitální výchovu. Tento návrh probere výhody a nevýhody obou variant.

Nový maturitní předmět: digitální výchova. Děti by měly být s digitálním světem seznamovány od první třídy. Měly by pracovat s médii, učit se na nich, s nimi a od nich. V dnešní době bývají tablety využívány pouze pár hodin týdně. To se musí změnit, jinak škola zaostane za společenských rozvojem. Povinná maturita by mohla být vhodnou motivací k této změně. Bude-li před žáky, učiteli a řediteli škol stát povinná maturita z mediální gramotnosti, ať chtějí či nechtějí, budou muset digitálním médiím věnovat svou pozornost a čas ve výuce.

Nedostatek pedagogů schopných zvládnout mediální výchovu nemůže být problémem, neboť základní znalost práce s počítačem má díky požadavkům našeho ministerstva každý pracovník ve školství. Množství dokumentů, prezentací, zpráv a jiných správních úkonů je tak široké, že prakticky každý učitel či ředitel je obeznámen s fungováním počítače, Internetu či chytrého telefonu. Nejeden z nich má účet na sociálních sítích. Mají dostatečné znalosti, aby to stačilo k pokrytí mediální výchovy pro první stupeň ZŠ. Během pěti let, které uběhnou, než letošní prvňáčkové dorostou na úroveň druhého stupně, stihneme vychovat dostatečnou řadu mediálně gramotných pedagogů. Angličtinu jsme se na počátku devadesátých let naučili mnohem rychleji. Jak to tehdy ruštinářkám šlo!

Začneme-li tedy s povinnou mediální výchovou příštího září a řekneme-li, že povinná maturita z digitální výchovy se týká žáků nastupujících stejnou dobou na střední školu (kde je taktéž množství potenciálních profesorů, jen to o sobě ještě nevědí), pak máme na přípravu definitivní verze maturity opět pět let. Což by se mělo dát stihnout, nestane-li se něco neočekávaného.

Varianta č. 2. Zrušení maturity z českého jazyka a její nahrazení digitální výchovou se může zdát jako překvapivý krok, ale není tomu tak. Čeština už je totiž mediální výchovou. Písmo je médium. Dokonce jedno z nejstrarších. Médium, které, přes všechem mediální rozvoj posledních dvou staletí, je stále nejdůležitějším a nejrozšířenějším médiem našeho společenského pořádku. Médium písma a digitální média jsou ve 21. století neodmyslitelně propleteny.  Pokud bychom chtěli pozměnit výuku českého jazyka, a měli bychom chtít, neboť jak jinak chceme připravovat děti na život v současném světě, pak by ke změnám v curriculu českého jazyka došlo tak jako tak. Český jazyk zrušíme a nahradíme ho digitální výchovou. Díky tomu na ni budeme mít čas v rozvrzích a nenavýšíme počet povinných maturitních předmětů.

I přes ohromnou dotaci, jaké se ČJ dnes těší v rámci aktuálního RVP a přestože je čeština maturitním předmětem, jsou výsledky její výuky více než tristní. To je třeba si otevřeně přiznat. Gramatická pravidla jakoby absolventy našich základních, středních a vysokých škol vůbec nezajímala. Nikdo je neumí, celý národ hledá na Googlu, jak se co píše správně. Celá populace (a všichni dospělí lidé prošli našimi vzdělávacími zařízeními) klidně chatuje se špatnou interpunkcí, píše smsky bez háčků a čárek a správné skloňování zájmen je pro každého nadlidským úkolem. A co říci o slohovém projevu na sociálních sítích? Kam se ztratila schopnost větného rozboru?

Každý dospělý absolvoval průměrně deset let soustavné výchovy v českém jazyce a současný stav psaného jazyka je žalostný. Prakticky nikdo neumí psát. Psané příspěvky dává na svou zeď jen 5% ze všech uživatelů Facebooku a těchto 5% má neskutečně nedostatečnou znalost gramatiky a syntaxe. Zbývajících 95% uživatelů jazyka nepíše, neboť necítí potřebu psát. Po všech těch letech nad čítankami a sešity žije v celé republice sotva deset tisíc lidí, kteří dokáží napsat něco smysluplného. A co říci o čtení? Umí dnešní lidé opravdu číst? Většina z nich nepozná, že čtou reklamu a domnívají se, že jde o skutečnou informaci o světě. 0hledně literatury můžeme říci, nikdy se neprodávalo a nečetlo tolik knih a rozmanitých textů jako v prvních letech třetího tisíciletí. Čte se hlavně braková literatura, časopisy, noviny, detektivky a kuchařky. Psaná kultura je v troskách. Český jazyk se svou květnatou gramatikou a živě chaotickým syntaxem, ten vznešený vynález 19. století, má své dny spočteny. Počítače to spočítaly obrozencům. Jedničky a nuly digitálního světa rozežírají zevnitř každé z písmen, všechna slova i celé věty. Celé knihovny se digitalizují.

Zavézt povinnou maturitu z digitální výchovy je tedy nejen logickým důsledkem společenských změn, jimiž dnešní populace prochází, ale zároveň povinností prvního stupně našeho ministerstva zodpovědného za kontrolu a design výchov vedoucích k vytvoření všech základních komunikačních kompetencí.

Patří sem schopnosti jako krásné fotografování, sebeprezentace, bezpečné videotelefonování, informační analýza, digitální mapování či programování. Aktivním uživatelem světa se může stát pouze ten, kdo se zvládá zorientovat v mořích kyberprostoru, časech virtuálních realit, dnech sociálních sítí a v dalších technologických prostředích. Jestliže jsme děti doposud učili číst a psát především proto, aby v dospělosti dokázaly správně vyplnit formuláře a dokumenty a uměly se pod ně podepsat, pak již dnes musíme děti připravovat na jejich budoucí, životodárné a permanentní napojení na globální informační síť.

Není důvod, proč by maturitní slohová práce z digitální výchovy nemohla mít audiovizuální formu. Studenti mohou například prezentovat vlogy na téma česko-německých vztahů, demokracie či svobody na Internetu. Mohou natočit filmovou esej, naprogramovat stránky, vytvořit nikdy nekončící počítačovou hru či s pomocí počítače složit a přehrát synfonii. Samozřejmostí by měly být grafy a tabulky vytvořené v excelu. Nad konkrétní náplní digitálního curricula a konečném znění maturitní zkoušky nás čeká ještě mnoho práce.

Je strategickou povinností MŠMT zodpovědně zajistit, aby příští generace dospělých měla k dispozici všechny komunikační kompetence, které jí jen můžeme nabídnout. Směle do práce, kolegové, přátelé, mé sociální sítě!

Jan Kršňák PhDc., náměstek MŠMT pro odbor technologických inovací

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Karmelitská 529/5
118 12 Praha 1

GPS Souřadnice: 50.085412,14.4044199999999650°05’07.5″N 14°24’15.8″E

E-mail: kancelar@msmt.cz

Pošli to dál
  • 1
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

%d bloggers like this: