Televize

,,Na amsterdamském letišti Schiphol, na jedné z bezpočtu obrovských obrazovek vysílajících 24 hodin denně a 7 dní v týdnu jsem zahlédl přenos ,,zpráv” CNN. Ať už se vysílaly jakékoli ,,zprávy”, každých deset minut byly přerušeny vlastní propagací společnosti, která ujišťovala diváky, že CNN spojuje svět”. Mezi těmito reklamami byly vysílány obrázky z rozličných míst na planetě: katastrofa, vražda, soudní proces, společný tanec v adekvátně exotickém prostředí a mluvící hlavy všech barev v ještě bizarnějších scenériích. CNN nespojovala vůbec nic, natožpak ,,svět”; naopak krájela a tříštila obraz země do nespočetných nesouvislých a poházených částeček a kousků promítaných tak krátce, že je nebylo možné vnímat, natož vstřebat, a tím rozsekala život na hromadu nesouvislých a roztroušených úlomků. V toku obrázků a slov nebyla žádná kontinuita ani konzistence, a hlavně žádná logika. Ať už k tomu došlo záměrně nebo omylem, jedna z předních a nejsledovanějších vysílacích společností naučila své diváky, aby ji sledovali bez pochopení a poslouchali ji bez porozumění; aby konzumovali informace, aniž by se snažili najít či očekávali v nich nějaký význam, důvody či důsledky. Lekce, kterou nám obrazovka dává, je vcelku přímočará: svět je chaotický agregát, nebo spíš nepřetržitý tok rozervaných a přerušených fragmentů bez hlubšího nebo snad vůbec žádného smyslu – a nelze udělat nic, abychom ho pochopili, natož do něj rozum vnesli a prováděli v něm rozumem vedené preventivní, pozměňující a nápravné činnosti. Ortodoxní brainwashing se snažil o vyčištění prostoru od zbytků staré logiky a smyslu, aby ho připravil pro vytvoření logiky a smyslů nových. Současný brainwashing udržuje pozemek permanentně prázdný a pustý a nedovolí na něj proniknout ničemu, co by bylo uspořádanější než chaoticky roztroušené strany, které se dají snadno rozbít a zase složit. Už se nejedná o jednorázový smysluplný počin, ale o nepřetržitou činnost, jež se stala samoúčelnou.”

Zygmunt Bauman – tekuté zlo (2016)

Televize je na ústupu.

Některá média se používají pouze po nějaký čas, a pak se přestávají používat. Například video, polaroidové fotografie, siluety, papyry. Televize se v příštích letech transformuje na počítač. Přijde moment, kdy bude natolik individualizovaná, natolik bez daného programu a především bez jediného centra vysílání a už nebude dávat smysl hovořit o tom jako o televizi. Bude to hejno obrazů v kyberprostoru a oči diváka.

Žijeme uprostřed spektáklu. To nevadí.

Život sestává z obrazů-pohledů.

 

Pošli to dál
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •