Jak může společné hraní her budovat důvěru mezi rodiči a dětmi
„Je to něco jako zenový cvičení,“ vyprávěla kamarádce, která doma řešila podobnou situaci. „Sedíš tam a snažíš se přijmout, že to existuje. Nehodnotíš. Není to ani dobrý ani špatný, jednoduše to je. Nic nekritizuješ, vlastně se snažíš úplně přestat myslet. Jenom jsi, vedle svýho dítěte a díváš se, jak si hraje. Jako kdysi na pískovišti.“
Úvodní kapitola knihy Digiděti.
Smyslem výchovy digidětí není se bát a kontrolovat a odhánět děti od monitorů, ale budování vzájemné důvěry, z níž v dětech (i rodičích) následně vyvěrá sebedůvěra, který je nezbytná, aby se děti pohybovaly po fyzickém i digitálním světě bezpečně a smysluplně.



