Nepovinná četba – Digiděti

Zákazy internetů jsou tu. Donutí nás znovu promyslet digitální prostor?

Zákaz telefonů by ve školách mohl být spouštěčem interní debaty, jak a co děti vlastně učíme, jaké informace jim předáváme a jak je necháváme rozhlížet se po světě kolem. V rámci takového inovativního učení bychom opět mohli objevit, pokud školy odolají nabídkám Microsoftu nebo Googlu, jak vrátit internetu jeho demokratizační potenciál a jak jej rozvinout, aby byl prostředím umožňujícím tvořivé poznávání světa. Školy by se mohly stát místy, v nichž děti poznávají, co znamená být člověkem. To se zatím ve školách příliš neučí. Pak by dětem pobyt ve škole opět mohl začít dávat smysl a i jejich kognitivní funkce by se mohly zklidnit.

Rozhovor o generaci alfa pro časopis Téma

Ke smysluplnému soužití lidí a strojů jsou potřeba dvě věci: Dobře nastavené technologie a zdraví lidé, kteří mají možnost rozhodovat se k čemu a jak je použijí. Paradoxně se zdá, že když necháme děti prožívat dětství, ve kterém se budou moci více soustředit na své smysly, tělo a mezilidskou komunikaci, na rozvoj empatie nebo trpělivosti, vyrostou z nich dospělí, kteří se pak budou umět rozhodnout, jak tvořivě používat umělé inteligence nebo internet.

Jak může společné hraní her budovat důvěru mezi rodiči a dětmi

„Je to něco jako zenový cvičení,“ vyprávěla kamarádce, která doma řešila podobnou situaci. „Sedíš tam a snažíš se přijmout, že to existuje. Nehodnotíš. Není to ani dobrý ani špatný, jednoduše to je. Nic nekritizuješ, vlastně se snažíš úplně přestat myslet. Jenom jsi, vedle svýho dítěte a díváš se, jak si hraje. Jako kdysi na pískovišti.“

Úvodní kapitola knihy Digiděti.
Smyslem výchovy digidětí není se bát a kontrolovat a odhánět děti od monitorů, ale budování vzájemné důvěry, z níž v dětech (i rodičích) následně vyvěrá sebedůvěra, který je nezbytná, aby se děti pohybovaly po fyzickém i digitálním světě bezpečně a smysluplně.

Dopis dětí, co mají telefon, svým rodičům (#44)

Dopis digidětí, které by potřebovali, abychom něco udělali a to dost hned…

Technologie pro boj s klimatickou změnou

Možná jsme pomocí něj odstranili emise, jež vznikly po celém světě za několik sekund, ale utratili jsme na to spoustu miliard dolarů, které by bylo lepší vynaložit jinde.

Nicholas Smyth – Rozbij technopol!

Ale proč předpokládáme, že slova jako „přátelství“ a „komunita“ se skutečně hodí pro život na sociálních sítích? Pouze tím, že tento předpoklad přijímáme, můžeme dospět k závěru, že sociální média skutečně mají tyto pozitivní účinky. Ale stejně jako datové centrum není „mrak“, dá se říci, že sociální sítě nejsou „komunity“.

Metastudie o předškolních dětech

Společné používání obrazovek je u dětí spojeno s lepšími kognitivními výsledky, rozvojem jazyka a exekutivních funkcí. Ano, někdy je celým smyslem používání obrazovek dát si přestávku (nebo si vyhradit čas na vaření večeře), ale když můžeme…

Hynek Trojánek: Mobily zakázat. Když ve škole, tak i ve Sněmovně

Pro lidi v Česku ve věku 15–24 let je to až pět hodin denně (výzkum z podzimu 2023). Pro děti ve věku 8–15 let tři a půl hodiny denně (výzkum z července 2023).

O lišce

Ztělesňuje, jako žádný jiný organismus v mém městském prostředí, vznešenou nezávislost masožravce, a s tím je lišce vlastní něco, o čem víme, že také existuje v nás.

Láska k poznání – fragmenty z knihy o digidětech

Láska k poznání je tvořivá. Je to moc, kterou v sobě digiděti probouzejí, aby mezi člověkem a strojem udržely rovnováhu. Neptají se, přirozeně ji berou za svou a učí se ji využívat. O tuto moc jde v této knize především.

Ibn ´Arabí: imaginace a srdce I.

Henry Corbin – Tvůrčí imaginace v súfismu Ibn ´Arabího Srdce je u Ibn ´Arabího, stejně jako v súfismu obecně orgánem, kterým se dosahuje skutečného poznání, chápavé intuice, gnóze Boha a božských mystérií, zkrátka orgánem všeho, co může být chápáno pod označením esoterická věda. Je orgánem vnímání, které je jako takové intimní zkušeností a intimní chutí,…
Více