Energetická (a krajinná) náročnost AI

AI není jen program v kyberprostoru. Umělá inteligence má fyzické tělo. Jeho formou je síť strojů.

Když žijeme v informační společnosti, necháváme se in-formovat technologickými sítěmi. AI je nejnovější z nich, tou nejmodernější, nejslibnější a nejvíc fascinující. Nové technologie vždy září.

Umělá inteligence na svou zář, na svůj provoz, své fungování potřebuje elektrickou energii.

„Tmavým místem umělé inteligence je energie. Dotaz na ChatGPT vyžaduje 10x více energie než dotaz na Google. Většina z 10 nejhodnotnějších společností v letech 1980 a 2024 byla/je z oblastí energetiky a technologií. Výstavba hektarů datových center a investice do energie potřebné k jejich napájení však odrážejí hlubší konvergenci. Umělá inteligence urychluje přeměnu velkých technologických firem z odvětví, které prodává počítače, na odvětví, které prodává výpočty. Ve znalostní ekonomice je počítání energií.“ (Scott Galloway)

People may be surprised to know, for example, that one image-generation task is roughly equivalent to driving four miles in a gas car, or that it takes the same amount of energy to charge an electric car as it does to generate about 1,500 text summarizations.

https://www.ll.mit.edu/news/qa-vijay-gadepally-climate-impact-generative-ai

Další zdroj, Goldman Sachs, což není úplně ekologická neziskovka: https://www.goldmansachs.com/insights/articles/AI-poised-to-drive-160-increase-in-power-demand

Větrná a solární energie jsou skvělé, ale chybí jim rozsah a spolehlivost jaderné energie. Jeden jaderný reaktor vyrobí ekvivalent 800 větrných turbín nebo 8,5 milionu solárních panelů. Jaderná energie je také bezemisní: 48 % čisté energie v USA pochází z jádra. Jaderná energie je možná nejhůře spravovanou značkou v historii. Každý zdroj energie má své kompromisy v oblasti emisí a externalit. Domnívám se, že jaderná energie představuje nejlepší obchod. Kdybyste shromáždili veškeré použité jaderné palivo vyrobené v USA za posledních 60 let, zabralo by pouze 9 metrů fotbalového hřiště. (Poznámka: Nepřibližujte se k tomuto hřišti.) – Translated with DeepL.com (free version) a jen lehce upraveno

Jak tento graf někdo sestavil, nemám tušení a nechce se mi tomu ani rozumět. Je to příklad jasných čísel skrývajících nevědění člověka. Neznámo se rádo skrývá za čísla. Odkaz na text Scotta Gallowaye, kde jsem obrázek našel, je všude na grafu.

Obtíže při počítání

Překlad: Transparentnost v oblasti spotřeby energie firem zabývajících se umělou inteligencí má zásadní význam pro řešení dopadu modelů umělé inteligence generací na životní prostředí. Přesná čísla jsou však obtížně dostupná.

The Verge uvádí: „Odhaduje se, že například trénink velkého jazykového modelu, jako je GPT-3, spotřebuje necelých 1 300 megawatthodin (MWh) elektřiny; tedy zhruba tolik energie, kolik ročně spotřebuje 130 amerických domácností. Pro představu, hodina streamování Netflixu vyžaduje přibližně 0,8 kWh (0,0008 MWh) elektřiny. To znamená, že byste museli sledovat 1 625 000 hodin, abyste spotřebovali stejné množství energie, jaké je potřeba k tréninku GPT-3.“

Vzhledem k tomu, že tyto modely rostou – a množí se -, není jasné, v čem spočívá trend. Je možné, že spotřeba energie vzrostla s tím, jak roste složitost úkolů, které tyto umělé inteligence vykonávají, a jak se zvyšuje jejich přijetí. „Na druhou stranu je možné, že společnosti využívají některé z osvědčených metod, aby tyto systémy byly energeticky efektivnější – což by trend růstu nákladů na energii tlumilo,“ uvádí The Verge. Zjistit to s jistotou je téměř nemožné, protože společnosti, které tyto nástroje vytvářejí, se o své účty za energie s masami nedělí.

S tím, jak se společnosti stojící za velkojazyčnými modely stávají ziskovějšími, stávají se také tajnůstkářštějšími. Před několika málo lety zveřejnila společnost OpenAI podrobnosti, například jaký hardware používají a jak dlouho.

V těchto dnech nikdo jiný než Bill Gates význam této otázky bagatelizuje.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *