Internet

Ať se na internetu odehrává cokoli, jedná se výhradně o tvary člověka a světa.

Kde všude se nalézá internet? 

V čem všem žije? 

Jak vypadá?  Jak se tváří?

Smart house concept vector background. the Internet of things. IOT. Set icon and symbol. Artificial intelligence controls the things in the house.

I vy máte chytrý dům. Jste jím vy. Vaše tělo má tvar sítě.

Sedněte si a sepište na papír všechny věci, které mají něco společného s internetem. Napište si co. Napište všechno, co vás napadne. Napište jak vám leze do života, jak vám mění svět kolem, jak se prolíná s vaším tělem, s vaším zdravotním stavem, s vaší představivostí nebo vaší náladou. Podívejte se na internet v sobě. Ne přes internet, ale vlastníma očima. Svoji vlastní obrazotvorností. Svým viděním dovnitř. Všechno to sepište. A na sepsané se dívejte, jako by se jednalo o obraz. O malířské plátno. Není potřeba v sepsaném hledat význam a už vůbec není zapotřebí vyvozovat z napsaných vět nějaké závěry, je potřeba jedině vidět ten text jako obraz.

„Internet je obrovská, ale přitom neviditelná struktura. Je to největší produkt, který kdy lidstvo stvořilo, obří změť kabelů, jíž proudí velké objemy dat. My ji využíváme, ale nemáme přesnou představu, co se pak s našimi daty děje. A ve skutečnosti ani nevíme, kolik energie tato síť spotřebovává a kolik skleníkových plynů vyprodukuje,“ říká Joana Moll, umělkyně a výzkumná pracovnice, která působí v Barceloně a v Berlíně. 

,,Právě teď tě sledují algoritmy. Chtějí vědět, kam jdeš, co si koupíš a s kým se setkáš. Brzy budou monitorovat tlukot tvého srdce, každý tvůj krok i dech. Takzvaná ,,velká data” a chytré přístroje ti budou rozumět lépe, než rozumíš sám sobě, získají nad tebou vládu a budeš žít v matrixu. Je to jednoduché, algoritmy s takovými znalostmi budou mít větší autoritu, než máš ty sám.

Možná ti to nebude vadit a řekneš, ať si rohodují, když všechno vědí, nač bych se namáhal. No, hodně štěstí, užij si to, algoritmy státu a Amazonu se o tebe postarají! Pokud bys ale přece jen chtěl být alespoň z části pánem svého života, musíš být rychlejší než algoritmy. Při rychlém běhu ale odlož zavazadla, zejména iluze. Ty zatěžují nejvíc.”

Yuval Noah Harari – 21 lekcí pro 21. století, str. 291

O digitální identitě

Myslíte, že by se lidé měli více dívat na to, jak vypadá fyzická struktura internetu, aby pochopili, že je to něco hmotného, něco, co potřebuje ke svému životu energii? Elektřinu? Fosilní paliva? Stvořili jsme monstrum?
Možná. Teď už totiž nemáme kontrolu nad tím, kolik energie internet a s ním související technologie spotřebují. Víme přibližně, že 1 MB vyprodukuje 7,072 gramu oxidu uhličitého. Neuvědomujeme si, kolik energie stojí odeslat SMS nebo zprávu na WhatsApp. Proto jsem pro ilustraci vytvořila na svém webu janavirgin.com aplikaci, která vám ukáže, kolik emisí stránka produkuje v daném okamžiku a kolik stromů potřebujeme k pohlcení vytvořených emisí. Vzhledem k tomu, že nejvíce energie spotřebovávají počítače, tablety a smartphony a že v roce 2020 bude připojeno k internetu odhadem třikrát více zařízení než nyní, vzroste spotřeba opravdu výrazně.

Druhou největší spotřebu energie pak mají datová centra, i kvůli nutnosti chlazení. Proto se datová centra umisťují do chladnějších oblastí, například do Skandinávie a na Island. Microsoft přišel také s nápadem chladit datová centra v oceánech. Tím ale vyprodukované teplo nezmizí, jen se ohřeje oceán.

Jak vnímáte budoucnost? Máte spíš optimistickou, nebo dystopickou představu?
Mám obavy hlavně z klimatické změny. Že nebudeme mít dost energie na to, abychom dál krmili všechny ty algoritmy. Že buď nakrmíme lidi, nebo umělou inteligenci. Optimisté říkají, že máme dvanáct let, pesimisté že sedm až osm let, a pak se svět radikálně změní. Technologie nebudou rozhodně pro všechny. Možná k nim budou mít přístup bohatí, privilegované vrstvy. Už nebude internet, jak ho známe dnes. Je to určitý ekosystém, který bez všech těch uživatelů a bez vší dnešní plurality zmizí.

https://www.materialtimes.com/ptame-se/joana-moll-az-nebudeme-mit-dost-energie-nakrmime-bud-lidi-nebo-algoritmy.html

Když někdo dostane nápad, třeba na sociální síť videí a založí Youtube, nebo na sociální síť kluků a holek a založí Facebook, nebo Google, může se mu stát, že má najednou tolik přátel, kteří jeho síť používají, že potřebuje mnoho a mnoho a ještě víc technologií, aby komunikaci všech těch miliónů přátel udržel v chodu. V ten okamžik se objeví firma specializovaná na vyhledávání nových technologií na internetu a slibně se rozvíjejícímu podniku pomůže. Výměnou za budoucí spolupráci, to se rozumí samo sebou, vždyť síť nyní poroste dál a ještě rychleji, a tedy bude potřeba další a další technologie. V principu jde o to, že všechny technologie, které my jako občané všude po světě používáme, mají armády k dispozici dvacet až třicet let napřed, viz Arpanet, takže když je společnost teprve začíná poznávat a učí se s nimi zacházet, oni už to umí. A co neumí, to si koupí. In 1999, the CIA created the venture capital firm In-Q-Tel to help fund and develop technologies of interest to the agency.[20][21][22]A tak si firma In-Q-Tel, patřící prý do portfolia firem vlastněných Central Intelligence Agency, koupí zařízení na archivaci osobních spisů jednotlivých občanů, obecně známé jako ObličejováKniha. Je to sotva deset let co přes miliardu lidí na celé planetě zodpovědně vede vlastní složku v archívech tajných služeb. Děláme to dobrovolně a baví nás to. Ano, dali jsme s tím souhlas, složka je vedena oprávněně. V žádné jiné době nežilo na světě tolik tajných agentů. Prakticky všichni donášíme na sebe sama, kdykoli se jen na chvíli podíváme na internet. Jsme natolik tajnými agenty, že to skrýváme i před sebou samotnými.

Žijeme v zasíťované době.

internet je náš kamarád, náš společník, náš svět.

internet jsem já a internet jsi ty.

Svět je na internetu.

Stroj na Google Cloud

Kyberprostor je skutečný.

,,Černá můra vědecko-technické fantazie budoucnosti, kdy umělá inteligence ovládne vědomí a zotročí nebo vyvraždí lidstvo, nás opravdu neohrožuje… Ve skutečnosti se nic takového stát nemůže, protože inteligence s vědomím přímo nesouvisí. Rozum se zabývá problémy, vědomí pociťuje svou existenci, bolest, radost, lásku nebo vztek. Obě složky nám splývají, neboť lidé a ostatní savci nemohou bez pocitů nic zkoumat. Počítače ale řeší problémy zcela odlišně…

Umělá inteligence se ještě musí naučit rozpoznávat lidské emoce, aby mohla dobře léčit, odhalovat teroristy, navrhovat manželské partnery a řídit auto na rušné ulici plné chodců. Není ale živočich a nepotřebuje nic cítit…

Formálně budou vládnout jednotlivé osoby, ale jejich rozhodování se bude řídit analýzou velkých dat. Kancléř se nepochybně rozhodne sám, ale ze všech možností nevyhnutelně zvolí takovou, jež v nejvyšší míře obsahuje světonázor umělé, a ne lidské inteligence…

Algoritmy velkých dat mohou vytvořit tu nejnerovnější společnost, jaká kdy existovala. Veškeré bohatství i moc by mohla uzurpovat nepatrná elita, zatímco naprostá většina lidí by trpěla nikoli vykořisťováním, ale něčím mnohem děsivějším – svou naprostou bezvýznamností.”

Yuval Noah Harari – 21 lekcí pro 21. století, str. 86

To bylo pár poznámek k tématu internetu. Udělejte si větší přehled sami. Na vlastní oči, ruce, mozek nebo srdce.

Vše, co je napsáno na těchto stránkách, pojednává o internetu.

A také vše, co je napsáno na všech stránkách kolem těchto stránek.

Hezké a klidné brouzdání.

Pošli to dál
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •