Hravé setkání plné akčně klidných intuher.
Odpočinek od digitální každodennosti.
Radost z protkávání se. Lidi naživo.
Sdílení inspirativních myšlenek.
Člověk dívající se do vlastních očí.
Internet je rozbitý. Asi dvacet let. My se postupně rozbíjíme s ním. Jsme na něm závislí, nedokážeme si bez něj představit život. Ve skutečnosti to není povinné, i když to dnes často tak vnímáme. Možná se nám to jen zdá. Jako se tomu stromu zdá, že neví, jestli je nebe nahoře nebo dole.
A co když je všude?
Homo digitalis. Člověk s pohledy složitě zamotanými do digitálních světů. Tvor nosící po kapsách připojení na technologickou síť o velikosti planety. Žije s internetem a na internetu a internet žije v něm. Navzájem si věnují energii, čas a především pozornost. Pozornost je láska.
Co bychom vídávali, kdybychom té síti nedávali tolik pozornosti?
Jak by vypadal život, kdyby mu do očí nezářilo tolik obrazovek?
Digitalizovaná pozornost. Vypráví se, že je roztříštěná, povrchní a vystresovaná, věčně znavená a nepřetržitě uondaná, rychlá a přelétavá a naprogramovaně nespokojená, a proto lačně hledající a nikdy nenacházející a přirozeně samotářská a pravidelně nevyspalá, protože síť nikdy nespí.
Ať je to jak chce, my si při hraní a povídání o klidných očích svou pozornost naladíme na spokojenost, bytí při smyslech, radost ze světa a na klid, co máme všichni odnepaměti v sobě.
Zažijeme si, co znamená být člověkem bez telefonu. Jasně, že to všichni víme, telefon je jen nástrojem a my jsme stále lidmi a dokážeme se hravě představit bez něj a bez připojení na internet.
Proto půjdeme řádně do hloubky. Jako ten strom, co nalezl oblaka v hladině pod sebou a vstřebal je do sebe, a tak vyrostl až do nebe.
Kdy:
Neděle 6. dubna 2025, 9:00 – 18:00
Kde:
Žižkostel, Nám. Barikád 1, Praha 3 – Žižkov
Pro koho:
Kohokoli, kdo si potřebuje odpočinout od tlaků a stresů digitálních světů a rád si protáhne tělo, cítění i myšlení. Hlavně pro ty, kteří tuší, že ve více lidech se odpočívá hravěji.
S kým:
Setkání povede Jan Kršňák.
A možná přijde i Hynek Trojánek z IuRe poradit nám, jak si prakticky nastavit digitální světy, aby to bylo mnohem více v pohodě než to je.
Za kolik:
Cena hravého digidetoxu je 1150,- Kč.
Rezervační informace:
Přihlásit se můžete vyplněním formuláře níže a zaplacením účasti.
Počet míst je omezen (max. 25).
Bude zajištěno malé občerstvení (ovoce, pečivo, káva, čaj), ale oběd si každý zajišťuje po svém. K dispozici je mikrovlnka i sporák na ohřívání jídla. Lze se najíst někde v okolí, nicméně je zajímavější zůstat spíše uvnitř setkání než jít ven a zase dovnitř, ale jak kdo chce. Obědová pauza bude mezi 12:30 – 13:30.
Setkání se určitě může účastnit i mládí, řekněme od 13 let, ale toto hodně záleží na zvážení rodičů. Malé děti by přítomným dospělým brali příliš pozornosti, kterou se hodí nechat si jednu neděli pro sebe. Hodně malé děti takový problém nejsou, případně si zavolejme a domluvíme se.
Pro pedagogy či kohokoliv, kdo by potřeboval potvrzení o absolvování semináře, není problém takové potvrzení vystavit. Případně napište potřebné informace (datum narození, počet potřebných hodin) do poznámky rezervace, anebo napište mail.
Další informace se můžete dovědět zde:
email: jan.krsnak@digideti.cz
telefon: 722 63 63 14
Chození, tleskání, házení si či dívání snadněji půjde ve volném oblečení a s vědomím, že občas se může stát, že budeme sedět na zemi. Když si děti přirozeně hrají, často se zašpiní. My se zašpiníme jen málo, a tak, pokud někdo chce, může si hrát i v džínách nebo večerních šatech. Budeme si hrát jako jste si už roky nehráli.
Jak bude setkání probíhat?
Po obědě:
Povídání o životě na internetu a především mimo něj.
Můžeme si povídat, co zažívají děti, ať už na internetu, doma, ve škole, anebo venku za domem, když jdou ven a podezřele brzo se ze světa opět vrátí zpět. Anebo se tentokrát raději budeme bavit o nás samotných.
Co potkáváme v dnešním světě? Jak se cítíme? Co si myslíme? Jak to všechno vidíme a jak to vidíme v sobě? Anebo si můžeme povídat o tom, jak se cítí internet a co si myslí telefon, když leží zapomenutý na dně batohu. Ale spíše se tentokrát zaměříme na sebe.
„Nejdůležitějšími dovednostmi pro 21. století jsou schopnost pomalosti, nudy a vděčnosti – naučit se živit tu naši část, která má ráda klid.“ (Alberto Romgal)
Dopoledne a navečer:
Hraní intuher. Budeme se pohybovat lehkostí rozléhající se kolem nás i v nás a poměrně hodně se při tom nasmějeme. Nebude vždy jasné proč, ale vždy se to děje. Zřejmě kvůli té lehkosti.
Hra je nejzákladnější způsob poznávání světa, hrají si nejen děti, ale i zvířata. Dospělí lidé si hrávají málo, a tak si budeme hrát, neboť při poznávání hrou člověk objevuje nové schopnosti, radost ze života a nadšení z jemných záchvěvů těla, mysli i duše.
Nikdo nebude muset mluvit o tom, co zažívá a současně každý bude moci projevit cokoli zrovna cítí, vidí nebo si myslí. Je dovoleno i nehrát a jen se dívat, jak si hrají ostatní. Z každé hry lze poodstoupit, jinak by to nebyla hra. Připomenout si umění klidu lze i v sedě.
„Pokud člověk hraje pravdivě, pak si také s láskyplnou péčí duchovní Zdroj hraje s ním. Jsme pozváni k účasti na této pravdivé hře, která je nám vždy na dosah, a to na všech úrovních a bez kulturních tlaků na soupeření mezi vítězi a poraženými.“ (Joseph Chilton Pearce)
