Lehkost pohybů. Spokojené pohledy. Porozumění přítomnosti. Radost ze smysluplného konání. Přijetí, důvěra, láska. V duši klid.
Přijďte si hrát a povídat na odpočinkové setkání.

Žijeme ve složitých časech. Člověk by se z toho zbláznil, kdyby měl splnit, zařídit a dokázat vše, co se od něj čeká. Často to od sebe čekáme my sami. Pak míváme pocit, že nestíháme, nezvládáme a nikde, kamkoli se podíváme, nenacházíme smysl ani radost ze života.
Co pak máme říkat vlastním dětem? A jak vypadáme, když na nás hledí a my se odrážíme v jejich očích? A jak to všechno vlastně vysvětlujeme sobě? Proč děláme, co děláme a jak se v tom cítíme?
Je toho spoustu, o čem můžeme mluvit. Hodně se to bude odvíjet od lidí, kteří přijdou. Každý s sebou nosíme svá témata a všechna mají na tomto světě své místo. Nic není špatně, ačkoliv z něčeho jakoby pramenil zbytečný neklid a nesmysl. Co kdybychom je rozpustili v hrách se slovy, pohyby a pohledy…
Jednu neděli budeme splývat se světem a klidně poznávat sami sebe.

Kdy:
Neděle 6. dubna 2025, 9:00 – 18:00
Kde:
Žižkostel, Nám. Barikád 1, Praha 3 – Žižkov
Pro koho:
Kohokoli, kdo si rád uvolní tělo, cítění i myšlení. Třeba aby byl klidnější, když je s dětmi. Anebo aby se sám či sama cítila spokojenější a radostnější.
S kým:
Setkání povede Jan Kršňák, který umí číst a psát a povídat a dívat se do hloubky bezčasí a usmívat se na každodennost a také si umí hrát jako dítě.
Za kolik:
Cena hravě povídacího setkání je 1650,- Kč.
Pokud jsou pro Vás finance problém a současně cítíte, že na setkání jednoduše potřebujete být, ozvěte se a nějak se domluvíme.
Rezervační informace:
Přihlásit se můžete vyplněním formuláře níže a zaplacením účasti.
Počet míst je omezen (max. 25).
Bude zajištěno malé občerstvení (ovoce, pečivo, káva, čaj), ale oběd si každý zajišťuje po svém. K dispozici je mikrovlnka i sporák na ohřívání jídla. Lze se najíst někde v okolí, nicméně je zajímavější zůstat spíše uvnitř setkání než jít ven a zase dovnitř, ale jak kdo chce. Obědová pauza bude mezi 12:30 – 13:30.
Setkání se může účastnit i mládí, řekněme od 13 let, ale toto hodně záleží na zvážení rodičů. Malé děti by přítomným dospělým brali příliš pozornosti, kterou se hodí nechat si jednu neděli pro sebe. Hodně malé děti takový problém nejsou, případně si zavolejme a domluvíme se.
Pro pedagogy či kohokoliv, kdo by potřeboval potvrzení o absolvování semináře, není problém takové potvrzení vystavit. Případně napište potřebné informace (datum narození, počet potřebných hodin) do poznámky rezervace, anebo napište mail.
Další informace se můžete dovědět zde:
email: jan.krsnak@digideti.cz
telefon: 722 63 63 14

Jak bude setkání probíhat?
Dopoledne a navečer:
Budeme hrát intuhry. Lehce se protáhneme, abychom procítili svá těla a nitra a jejich hranice. Prohlédneme si kůži, kde se nás dotýká atmosféra, tvář, jíž hladí pohledy druhých, srdce smějící se na svět i na sebe sama.
(Více o intuhrách se můžete dovědět níže.)
Po obědě:
Smysluplný život ve 21. století.
Povídání o klidném i celkem neklidném světě. Jak se cítíme obklopeni uspěchanou, složitou a stresující dobou. Můžeme se odrazit od tlaků společnosti přeplněné digitálními technologiemi či od kterékoli z aktuálních krizí, klimatické, sociální či duševní.
Nebo můžeme začít povídáním o lásce a skončit v bezpečném světě plném příležitostí k tvoření a naplnění smysluplností.
Můžeme si povídat, co zažívají děti, ať už na internetu, doma, ve škole, anebo venku za domem, když jdou ven a podezřele brzo se ze světa opět vrátí zpět. A můžeme od dětí volně přecházet k nám, dospělým.
Nejspíše probereme rodičovství, vzdělávání, svět, co se stává strojem, smysl života nebo lásku. Avšak kde přebývají klidné oči, je dovoleno otevřít jakékoli téma.
„Nejdůležitějšími dovednostmi pro 21. století jsou schopnost pomalosti, nudy a vděčnosti – naučit se živit tu naši část, která má ráda klid.“ (Alberto Romgal)

Co jsou intuhry?
Hra je nejzákladnější způsob poznávání světa, hrají si nejen děti, ale i zvířata. Dospělí lidé si hrávají málo, a tak si budeme hrát, neboť při poznávání hrou člověk objevuje nové schopnosti, radost ze života a nadšení z jemných záchvěvů těla, mysli i duše.
Nikdo nebude muset mluvit o tom, co zažívá a současně každý bude moci projevit cokoli zrovna cítí, vidí nebo si myslí. Bude dovoleno i nehrát a jen se dívat, jak si hrají ostatní. Připomenout si radost ze života lze i v sedě. Jinak by totiž nešlo o hru, kdyby se z ní nedalo vystoupit a zase se do ní vrátit.
Někdy si začneme hrát a najednou zjistíme, že hrajeme jinou hru. Jindy se hra sama zastaví. Nikdo neprohraje a nikdo nevyhraje. Ať se stane cokoli, ať se ocitneme v objetí s jakoukoli emocí, stále budeme sami sebou, s klidným srdcem a živoucími smysly. Vychutnáme si pomalost i pohotovost, oceníme nudu, ochutnáme lehkost stresu, vytříbíme citlivost i všímavost a nasákneme vděčností, spokojeností a klidem.
Chození, tleskání, házení si či dívání snadněji půjde ve volném oblečení a s vědomím, že občas se může stát, že se budeme válet po zemi. Když si děti přirozeně hrají, často se zašpiní. My se zašpiníme jen málo, a tak, pokud někdo chce, může si hrát i v džínách nebo večerních šatech.

Díváme se na svět s klidnýma i neklidnýma očima, procházíme jím a on prochází námi.
A dívá se nám do očí a každému z nás přeje, aby se mu z hlubin nitra podařilo přidat pár barev k nesmírné pestrosti jeho života.
Jednu neděli budeme splývat se světem a současně poznávat sami sebe. Člověk je tím kouskem světa, co má věčně otevřené a zvědavé oči.
Těším se na viděnou a na hravé setkávání pohledů.
