Okopírováno od člověka, co se v tom vyzná více než já. Já nikdy žádnou hru ne telefonu nehrál:-) Kompletní text Michala Rybky zde.
Free to play hry jsou svým způsobem zločin. Vypadá to atraktivně – dostanete hru zadarmo, hru, která otevřeně říká, že vám dá za peníze nějaké výhody, ale pokud je nechcete, můžete stále hrát, jenom vám to půjde pomaleji. Řadu starších her, jako je Candy Crush, můžete klidně hrát zdarma roky, protože mají vymyšlený systém, který vás udrží u hraní i zadarmo – a navíc volitelně dostanete boostery za přehrání reklamy.
Na reklamy se nemusíte dívat, nikdo nekontroluje, jestli telefon odložíte: Tohle není jako v Black Mirror Fifteen Million Merits, kde vás stroj hlídá, jestli vážně koukáte. Tak daleko v dystopii zatím nejsme. Tvůrcům hry jde jenom o to, aby reklama prošla – a vaše „hraní zdarma“ tak sponzoruje reklama a pološílení marketingoví manažeři, kteří platí těžké peníze za jakékoliv zobrazení svých nesmyslů, ať už jde o prací prášek anebo hodně agresivně pojaté reklamy na online kasina anebo ty otřesnější verze free to play her, u kterých se ještě pozastavíme. Je to jedno, podstatné je udržet hráče, aby se reklama valila – a aby ti vynervovanější a ti s menší finanční zodpovědností sáhli po své kreditce anebo použili mobilní platbu – a koupili si místo reklam boostery.
…
Většina free to play her laboruje s nějakou formou frustrace. U klasických stavěcích her je to neustále se prodlužující čas k postavení něčeho většího, hry jako Candy Crush mají frustrační levely (Hard, Super Hard a Ultra Hard obtížnosti), které typicky mají nedostatečný počet tahů a vyžadují, abyste použili boostery anebo si přikupovali tahy. Tohle není náhoda, je to otázka kalibrace: Vývojáři ví, kolik typicky potřebujete tahů pro dokončení daného levelu a nastaví počet povolených tahů tak, aby pravděpodobnost dohrání byla pod 5 %.
To, že vás tyhle levely štvou, to, že vám brání v dosažení časově limitovaných bonusů v kompetitivních soutěžích, není náhoda – je to jasný úmysl….
Pokud Vás to zajímá více, klikněte na původní text.
Tady se už nebavíme o klasických hrách, kde jste zaplatili peníze a dostali jste za to zábavu, ale o tom, že před sebou máme opravdovou a zcela úmyslně navrženou digitální drogu, která štve ty, kteří za hru platit nechtějí, obírá ty, kteří jsou na ni závislí, a ničí herní průmysl jako obor, který má tvořit digitální zábavu.
