Jedním z nejdůležitějších přínosů technologií je zviditelňování neviditelna. Díky rozmanitým strojům má člověk možnost poznávat i to, co není tělem a smysly viditelné. Jako třeba 14 dní v životě pampelišky.
Nikdo neudrží pozornost tak dlouho a nikdo by nikdy nebyl schopen na tak dlouhou dobu nevšímat si svých vnitřních procesů.
Naše myšlení nás spolehlivě odvádí od neviditelna. Protože nás zase přivádí k jiným neviditelnům. Neviditelna jsou různá podobně jako jsou různá nekonečna.
Podobná videa se mi zdají vhodná pro děti.
David Abram nicméně píše, že dívání se na přírodu skrz obrazovky nás od přírody vzdaluje, což je jistě pravda. Příroda na dvorku nebo v lese nám pak navíc přijde nudná, protože se tam nic neděje. Na druhou stranu, jedná-li se o film ukazující neviditelno, nemuselo by tomu tak být a podobné filmíky by mohli lidskou citlivost k přírodě naopak prohlubovat.
Goethe, Purkyně nebo Darwin by z tohoto videa byli jistě u vytržení. Přestože si pohybů rostlin byli velmi dobře vědomi i bez fotografických, kinematografických a digitálních aparátů.
Každopádně nic by se nemělo přehánět. Posledních zhruba sto let jsme si natolik zvykli na odhalování neviditelna díky technologiím, že se nyní nacházíme na hraně zapomenutí na neviditelno tvořené naším vlastním Já.
Credits: Growing Dandelion 🌱 from Seed to Seed Head (1 Year Time Lapse) by Seemingly Forever Timelapse
