Rolf Dobelli
Avoid News Towards a Healthy News Diet, 2010
Prolog: Tento článek je protijedem na zprávy. Je dlouhý a pravděpodobně se vám jej nepodaří přečíst celý. Díky velké spotřebě zpráv, ztratilo mnoho lidí návyk na čtení a bojují, mají-li v kuse vstřebat více než čtyři stránky. Tento článek vám ukáže, jak se z této pasti dostat ven – tedy pokud v ní nevězíte příliš hluboko.
„Sledování zpravodajství vede k chybnému vnímání rizik, strachu, vzteku a dalším negativním pocitům, navozuje beznaděj, nepřátelské chování vůči ostatním a také emoční otupělost. Totéž platí pro rozhlas i tisk, jež taktéž nijak nenapomáhají porozumění světu a už vůbec ne člověku. Vědci nedoporučují konzumovat zpravodajství dětem a dospívajícím, ale ani dospělí by mu neměli věnovat pozornost. Ušetřený čas využijme k četbě Lidstva od Rutgera Bregmana. Autor uvádí řadu studií a dalších příběhů o tom, že lidé jsou dobří a nikoli špatní a zlí, jak nás soustavně přesvědčuje právě zpravodajství.“ (Digiděti)
Kdyby nějaký člověk vůbec nevnímal zpravodajství, řeklo by se o něm, že neví, co se děje ve světě?
Anebo bychom se během pokojné výměny našich pohledů shodli, že svět je nejpestřejším místem ve vesmíru a že přestože se ten člověk nikdy nevěnuje trávení obrazovkového času, zcela jistě moc dobře ví, co se děje ve světě.
Zprávy o přítomném okamžiku
https://medium.com/de-correspondent/the-problem-with-real-news-and-what-we-can-do-about-it-f29aca95c2ea (ještě jednou přečíst a dopracovat)
Největší potíží společnosti závislé na zpravodajství je postupná ztráta povědomí o všem, co se odehrává v delším časovém horizontu než je trvání aktuálnosti. Jedině aktuální zprávy jsou ty, jimž je podle zpravodajských médií potřeba věnovat pozornost. Média zajímá, co se děje právě teď. Předpokládá se, že totéž zajímá i nás, diváky, čtenáře, konzumenty informování informačního oceánu.
Ve jménu aktuálních zpráv se nemluví o příbězích, v nichž čas běží i jinou rychlostí. Jindy než v přítomném oka mžiku nežijeme. Existují momenty trvající celou věčnost nebo trendy a příběhy táhnoucí se staletí.
Avšak nemusí se hned jednat o tak veliká vyprávění. I životě každého z nás jsou většinou důležitější věci, které se rozvíjejí pomalu – takřka nespatřitelně – na pozadí našich každodenních starostí.
Kdo nehledí na zprávy, vídává, jak se otáčí svět. A na vlastní kůži cítí, jak jím prochází život, aby jej mohl formovat k obrazu svému.
