Chtěli internet a teď ho mají. Uprostřed Amazonského pralesa. Přinesl jim výhody, třeba sledování instagramových profilů fotbalistů. Anebo když někoho kousne jedovatý had, dokáží zavolat záchranný vrtulník rychleji, než když to dělali přes rádio. Vedle toho se jim děje totéž, co všem.
“ Po pouhých devíti měsících se Starlinkem, čelí Marubové stejným výzvám, které trápí americké domácnosti: dospívající přilepení k telefonům, chatovací skupiny plné pomluv, závislostní sociální sítě, online setkání s cizinci, násilné hry, scamy, dezinformace a děti sledující pornografii.“
Někde v hlubině jejich kultury za těmito povrchními problémy čeká něco mnohem zlověstnějšího… Vědí to. Někteří z nich měli telefony již dříve, hodily se jim, když šli do města. Od začátku to věděli, ale chtěli internet a zvážili, že to za to stojí. Člověk se vždycky rozhoduje, aniž by měl dostatek poznatků. Možná, že právě v tom spočívá tragičnost našich osudů…
Zatím vymysleli, že to musí omezit. Protože čas u telefonů snižuje účast na lovu a sběru. Tak teď mají povoleno být připojení dvě hodiny ráno, pět hodin večer a celou neděli. Někteří stále jedou postaru, jiní se chystají odejít do města.
Kmeny se kvůli tomu hádají mezi sebou. Existuje plán napojit je všechny. Náčelník Marubů si za svým rozhodnutím stojí.
Až budou jednou vzpomínat, jak díky hejnu satelitů získali spojení s nebem, snad budou ještě schopni naslouchat kmeni svých srdcí, aby mohl též zaslechnout své vlastní spojení se zemí.
https://www.nytimes.com/2024/06/02/world/americas/starlink-internet-elon-musk-brazil-amazon.html
