Jak mohou děti i dospělí používat technologie, abychom žili spokojeně a smysluplně.
A svět byl krásnější a klidnější.
Živá setkání (besedy a semináře)
o nadšených dětech, láskyplných rodičích,
smysluplné společnosti a klidnějším světě
Děti a obrazovky
Zklidňování obav rodičů z digitalizace dětských myslí a těl
Setkání pro rodičeBesedy na jaře 2025Digitalizace a škola
Co se děje a co by bylo dobré udělat, aby vzdělávání dávalo smysl
Povídání s učiteli a rodičiIntuhry pro dospělé v Brně
Zklidňování obav rodičů z digitalizace dětských myslí a těl
Setkání pro dospělé
Digiděti se učí vidět dospělýma očima a rodiče objevují dětské vidění.
Všichni se dnes sbližují s nelidskými pohledy strojů a sítí.
Učíme se s nimi žít v rovnováze.
Smiřujeme se s nimi. Zklidňujeme sebe i je.
Děti se s otevřeným srdcem rozhlížejí světem. Láskyplně sledujeme, jak se postupně rozkoukávají, proměňují a rostou.
S digidětmi je praktické sdílet důvěru.
Křik a zákazy, ani strach a kontrola nikam nevedou. Čím je jich víc, tím jsou děti méně připravené na vše, co mohou na síti potkat.
A postupně z nich vyprchá radost ze života.
Naopak čím více mají důvěry, tím více mají sebedůvěry. A pak si se vším samy poradí.
Důvěra je láska, co umí nevědět.
Kniha o všem, čím děti žijí, zatímco se digitalizují
Někdy se s dětskými pohledy setkáváme přímo. Očima pak proudí vzájemné poznání.
Jindy se na nás děti dívají skrz obrazovky.
.
Jak poklízet obrazovky v dětských očích, aby z nich nevyrostly počítače, ale lidé.
.
DO KNIHKUPECTVÍ.
V knížce naleznete vše, co potřebujete vědět o zasíťovaných pohledech dětí i dospělých.
Úklid obrazovek a strojů
Co kdybychom začali tvořit klidnější svět?
Pro děti i pro sebe.
Co kdyby kolem nás nezářilo tolik obrazovek?
Co kdyby byl náš život pomalejší?
Co kdyby přirozená inteligence zvládla myslet bez umělé inteligence.
Co kdybychom se více bavili osobně a méně si psali přes telefon?
Co by se stalo, kdyby děti celé odpoledne normálně běhaly venku a my jsme o nich vůbec nevěděli?
Jaké by to bylo, kdyby nás internet přestal používat a opět to bylo jen tak, že my používáme internet…
Dobrý večer pane Kršňáku,
chci vám moc poděkovat za dnešní přednášku v ZŠ Horáčkova, která mnou rezonovala na nějaké velmi hluboké úrovni. Nevím, co přesně jsem čekala, když jsem na ni šla, jen jsem měla neuchopitelný pocit ohrožení, že moje děti jednou odplují někam, kde to neznám. Moc děkuju, jak explicitně jste tyto mé strachy dovedl pojmenovat a tím mi dovolil sáhnout si na ně a zvědomit je.
Ještě ale mnohem víc děkuju za vaše poselství mezi řádky. Že šíříte význam lidského dialogu, napojenosti na své tělo, téma pouštění kontroly a v neposledním důsledku lásku (pokud vás to neurazí a nezní to pro vás moc bláznivě). Ještě teď doma si tu sedím nad mýma dvěma spícíma dětma a nechávám doznívat ten pocit, že to zvládneme.
Přeju vám hezký večer a radost z toho, co děláte.
Zuzana Poláková
Poštovní schránka
Máte-li zájem o osobní setkání, online webinář, návštěvu vaší školy, centra či firmy,
anebo pouze cítíte chuť napsat, rád si Vaši zprávu přečtu.
Největší přednáška o digidětech – záznam
Šest hodin poznatků
o dětech a digitálních světech,
jež zklidňují digiděti i jejich rodiče.
Jak s dětmi mluvit o sítích a hrách? Jak najít rovnováhu mezi digitalizací společnosti a zdravým vývojem dětí?
Kdy koupit dětem telefon a jak je učit hlídat si čas s ním trávený? A mnoho dalších odpovědí na rodičovské otázky.
.
,
