Jak mohou děti i dospělí používat technologie,
abychom žili spokojeně a smysluplně. A svět byl krásnější a klidnější.
Besedy a semináře
o nadšených dětech, láskyplných rodičích,
smysluplné společnosti a klidnějším světě
Historie zkušenostíDigitalizace a škola
Co se děje a co by bylo dobré udělat, aby vzdělávání dávalo smysl
Semináře pro učiteleDigiděti a smysl života ve 21. století
Jak skrz správné používání technologií vést děti (a sebe) k dobru, pravdě a kráse.
Setkání pro dospěléZávislost na telefonu a na životě
Poznávání lidskosti v časech AI – projektový den pro starší digiděti a případně i pro dospělé.
Setkání pro klid a radost ze životaDěti a školy v časech AI
Kritické přemýšlení o výstupech AI a především o našem přístupu k AI. Léčba AI rozhozenosti.
Seminář pro rodiče či učiteleDigitální život, sociální sítě, digihry, porno, závislost na umělých inteligencí, lži,
automatizace člověka, reklamy, kyberšikana, zlo,
konflikty, dívání na videa do zblbnutí, rozbitá pozornost, znavená mysl, zničená radost ze života, vyhaslé oči a ztracený čas.
Co kdyby
internet fungoval,
aniž by nám všem
komplikoval život?
Co děti prožívají, když tráví čas s technologiemi.
Jak zařídit, abychom se neztráceli v telefonech.
Jak se zdravě pohybovat digitálními světy.
Zákazy internetů jsou tu. Donutí nás znovu promyslet digitální prostor?
Zákaz telefonů by ve školách mohl být spouštěčem interní debaty, jak a co děti vlastně učíme, jaké informace jim předáváme a jak je necháváme rozhlížet se po světě kolem. V rámci takového inovativního učení bychom opět mohli objevit, pokud školy odolají nabídkám Microsoftu nebo Googlu, jak vrátit internetu jeho demokratizační potenciál a jak jej rozvinout, aby byl prostředím umožňujícím tvořivé poznávání světa. Školy by se mohly stát místy, v nichž děti poznávají, co znamená být člověkem. To se zatím ve školách příliš neučí. Pak by dětem pobyt ve škole opět mohl začít dávat smysl a i jejich kognitivní funkce by se mohly zklidnit.
Read more
Rozhovor o generaci alfa pro časopis Téma
Ke smysluplnému soužití lidí a strojů jsou potřeba dvě věci: Dobře nastavené technologie a zdraví lidé, kteří mají možnost rozhodovat se k čemu a jak je použijí. Paradoxně se zdá, že když necháme děti prožívat dětství, ve kterém se budou moci více soustředit na své smysly, tělo a mezilidskou komunikaci, na rozvoj empatie nebo trpělivosti, vyrostou z nich dospělí, kteří se pak budou umět rozhodnout, jak tvořivě používat umělé inteligence nebo internet.
Read moreJak může společné hraní her budovat důvěru mezi rodiči a dětmi
„Je to něco jako zenový cvičení,“ vyprávěla kamarádce, která doma řešila podobnou situaci. „Sedíš tam a snažíš se přijmout, že to existuje. Nehodnotíš. Není to ani dobrý ani špatný, jednoduše to je. Nic nekritizuješ, vlastně se snažíš úplně přestat myslet. Jenom jsi, vedle svýho dítěte a díváš se, jak si hraje. Jako kdysi na pískovišti.“
Úvodní kapitola knihy Digiděti.
Smyslem výchovy digidětí není se bát a kontrolovat a odhánět děti od monitorů, ale budování vzájemné důvěry, z níž v dětech (i rodičích) následně vyvěrá sebedůvěra, který je nezbytná, aby se děti pohybovaly po fyzickém i digitálním světě bezpečně a smysluplně.
Největší přednáška o digidětech – záznam
Šest hodin poznatků
zklidňujích digiděti
i jejich rodiče.
Jak pozorovat vlastní děti s klidem a důvěrou?
Jak s dětmi mluvit o sítích a hrách?
Jak najít rovnováhu mezi digitalizací společnosti a zdravým vývojem dětí?
Kdy koupit dětem telefon a jak je učit hlídat si čas s ním trávený? A mnoho dalších odpovědí na rodičovské otázky.
.
,
Přednášku si lze zdarma stáhnout.
Smíte za ni i zaplatit
a podpořit tak projekt Digiděti.
Čím děti žijí,
zatímco se digitalizují.
Jak poklízet obrazovky v dětských očích, aby z nich nevyrostly bytosti sedící jen u počítače, ale dospělí lidé.
DO KNIHKUPECTVÍ.
Co kdyby kolem dětí nezářilo tolik obrazovek?
Co kdyby jejich přirozená inteligence
zvládla myslet bez inteligence umělé?
Co kdybychom se bavili častěji naživo než přes internet?
Co kdyby automatizace člověka nemusela vůbec probíhat? A děti nebyly proměňovány na data, zkoumány a prodávány?
Co by se stalo, kdyby děti zase běhaly venku
a my nevěděli kde?
Poštovní schránka
Máte zájem o besedu pro rodiče, online webinář, návštěvu školy a povídání s dětmi
nebo seminář pro vaši firmu či organizaci?,
Napište a velmi rád přijedu.
Dobrý večer pane Kršňáku,
chci vám moc poděkovat za dnešní přednášku v ZŠ Horáčkova, která mnou rezonovala na nějaké velmi hluboké úrovni. Nevím, co přesně jsem čekala, když jsem na ni šla, jen jsem měla neuchopitelný pocit ohrožení, že moje děti jednou odplují někam, kde to neznám. Moc děkuju, jak explicitně jste tyto mé strachy dovedl pojmenovat a tím mi dovolil sáhnout si na ně a zvědomit je.
Ještě ale mnohem víc děkuju za vaše poselství mezi řádky. Že šíříte význam lidského dialogu, napojenosti na své tělo, téma pouštění kontroly a v neposledním důsledku lásku (pokud vás to neurazí a nezní to pro vás moc bláznivě). Ještě teď doma si tu sedím nad mýma dvěma spícíma dětma a nechávám doznívat ten pocit, že to zvládneme.
Přeju vám hezký večer a radost z toho, co děláte.
Zuzana Poláková
