Stroj
Žijeme se strojem. Žijeme vedle stroje, ve stroji, na stroji. Kamkoli vrhneme pohled, vidíme stroj. Stroj obývá naše nitra i naše představivosti. Naše krajina je strojovitá a naše mysli taky.
Stroj jsme stvořili my a přeci nikde nezačíná a nikde nekončí. Pracujeme na existenci naší sítě strojů po tisíce let. Na leccos jsme přišli, něco jsme dokázali. Na něco to funguje zázračně, z jiného pohledu se jedná o nejničivější stroj co kdy svět spatřil. Tím strojem jsme my všichni.
Stroj je voda, která ti teče až domů.
Stroj je teplo a světlo. Stroj zajišťuje náš pohyb, auto je stroj, letadlo, vlak nebo bus jsou jezdící roboti, dopravní provoz je větší stroj, silnice jsou také stroj. Síť silnic pod nohama a síť sociálních sítí v očích. Kamkoli se podíváš, dokonce i když zavřeš oči a zahledíš se do tmy rozléhájící se v tobě, i tehdy uvidíš stroj, jeho plány, programy, struktury a systémy. Zasaď strom, kdo nemá v srdci kousek stroje!
The Betrayal by Technology A Portrait of Jacques Ellul
Metropolis,1927
Baraka, 1992
Buď můžeme dál věřit na nevyhnutelnost, inovativnost a neomylnost technologického pokroku a vymýšlet stroje na fotosyntézu, anebo můžeme začít důvěřovat přírodě, světu, životu, sobě… vesmíru. Mohli bychom začít věřit času, že nechává povstat, co se má objevit. A že nechává zanikat, co má zmizet.
O tvorbě oáz v krajině více zde.
