Rodinná dohoda o využívání a domácím úklidu technologií

Zakazování technologií není řešením.

,,Pokud většinu toho, co chtějí děti dělat, dělat mohou – byť s určitým omezením, celkem bez problémů přijímají i to, že jsou věci, které (zatím) nesmějí dělat vůbec. Naopak tam, kde se mnoho věcí nesmí, děti bojují za každou maličkost.” (Respektovat a být respektován)

Úvodem

Používání digitálních technologií v domácnosti s dětmi je dobré ošetřit vzájemnou dohodou.

Je klíčové, aby se na tvorbě konkrétní smlouvy podílely i děti, protože to vede k jejímu snadnějšímu naplňování. Není-li smlouva skutečnou dohodou dvou stran, bude neustále porušována. Dítě musí cítit, že se na společné dohodě podílelo rovnocenným způsobem. To je potřeba postupně naučit děti i sebe.

Uzavírání dohod o úklidu technologií je proces, který nikdy není zcela dokončený. Je dobré s ním začít kolem sedmého roku věku, anebo když dítě dostane svůj vlastní telefon/počítač/tablet.

Čím je dítě starší, tím více podnětů k obsahu dohody vychází od něj. Uzavřít podobnou smlouvu s dítětem v pubertě (pokud na to není zvyklé) je prakticky nemožné. U předškolních dětí je čas na obrazovce zcela v moci rodičů.


Probíhá digitalizace společnosti. Dnešní děti do ní přirozeně vrůstají a stávají se na
technologiích stejně závislé jako my. Rodinné dohody neslouží pouze ke zdravé digitální
výchově, ale především k rozvinutí dialogu, při němž rodiče i děti objevují, jak digitalizace
společnosti ovlivňuje jejich životy.


Smyslem digitální dohody není striktní dodržování pravidel, nýbrž vytváření vzájemné
důvěry mezi dětmi a rodiči. Dohoda je proces, jehož výsledkem není jen papír popsaný
pravidly a hranicemi, ale také zdravé vztahy a sebevědomí lidé.


Je podstatné, aby děti na tvorbě dohody aktivně spolupracovaly. Není-li domácí uklízení či
zklidňování technologií skutečnou dohodou dvou stran, bude dohoda porušována. Děti
chtějí cítit, že se na tvorbě pravidel podílely rovnocenným (věku přiměřeným) způsobem.


Smlouva by měla obsahovat nějaký bod (či více bodů), v nichž se na oplátku zavazuje
něco plnit rodič. Mnoho dětí si stěžuje na závislost rodičů na technologiích. Požadavky
dětí se nemusí týkat jen technologií. Úklid technologií je užitečný pro každého.


Dohoda bude porušována. Je dobré s tím počítat. Nicméně především v počátcích je
důležité trvat na její platnosti. Ačkoliv to bude dřít. Dítě se teprve musí naučit, co znamená,
že se na něčem doopravdy dohodlo. Nebojte se experimentovat, učit se.


Není podstatné, zda-li dohoda skvěle funguje. Klíčové je, že se společně, otevřeně a se
zájmem bavíte o vlastních potřebách a životě v kyberprostoru. A to nejen, když dohodu
pravidelně přetváříte a upravujete. Než si dohoda sedne, mohou uplynout měsíce.


Síť je komplikované prostředí, kde se nedá občas nespáchat nějaký omyl nebo chyba. Při
nepříjemných zkušenostech dítěte s divným obsahem nebo obtěžujícím člověkem není
řešením dítě obviňovat a trestat. Nedává smysl mu preventivně bránit používat internet.
Na místě je empatie, láska, pochopení a nabídka opory a vysvětlení. Jak se rodič při
podobné situaci zachová, určuje, zda se mu dítě svěří i v budoucnu, především během
dospívání, kdy je množství potenciálních digitálních potíží největší.


Čím více důvěry s dětmi sdílíte, tím více ji máte. Čím více mají důvěry, tím více mají
sebedůvěry. Sebedůvěra je nezbytná vlastnost pro klidné a smysluplné dýchání ve vodách
informačního oceánu. Sebedůvěra se hodí nejen dětem, ale i rodičům.


Berte dětský náhled na telefony, hry a sítě jako okno do jejich duše. Zajímejte se o dětské
postřehy, pocity a myšlenky. Zvědavě, bez hodnocení nebo odsuzování. Pak budou děti
nejen ochotny vyslechnout si vaše obavy a pohledy, ale především budou vědět, že se o
jejich život v kyberprostoru zajímáte a v případě, že nastane některá z jeho záludností, se
nebudou ostýchat se vám svěřit.


Cílem dohody je otevřený a důvěryhodný vztah s vašimi dětmi. Ten se samozřejmě vytváří
i jinak než povídáním o životě na síti, ale dohadování o času stráveném u obrazovek je
příhodným hřištěm, na němž lze rozvíjet vzájemné porozumění a empatii.


Sestavte si vlastní dohodu. Vytiskněte, podepište a vyvěste ji na dobře viditelném místě.
Ukázkové dohody považujte za orientační. Ať není výsledný dokument dlouhý (max 1-2
strany) a vystihuje situaci u vás doma, vaše i dětské potřeby a touhy. Některé body ukázkových dohod mohou být lehce nejasné a vyžadují delší vysvětlení, k nimž slouží besedy pro rodiče.

Příklady rodinných dohod pro inspiraci:

Dohoda s důrazem na čas u obrazovky

Množství času, jež je dobré trávit s technologiemi, musíte objevit sami. Někde stačí dětem půl hodiny na obrazovce týdně, v jiných nestačí dvě hodiny denně. Je to zcela individuální a neexistují žádná obecně daná čísla. Uvedené hodnoty jsou spíše pro mladší děti ve
věku cca. 7 – 10 let. Znění všech bodů může být i zcela jiné.

  1. Máma a táta znají všechna vaše přístupová hesla a kdykoli se mohou podívat do tvého
    telefonu, ale musí o tom předem říct.
  2. Chceš-li si stáhnout novou aplikaci nebo nainstalovat novou hru, vždy se s nimi poradíš.
  3. Děje-li se cokoli divného, zneklidňujícího či nepříjemného, klidně jim to ukážeš a
    probereš to s nimi. Všichni vědí a souhlasí s tím, že k chybám a omylům může na síti dojít.
    Tresty za chybné chování v kyberprostoru jsou v naší rodině tedy nemyslitelné. Raději se
    spolu bavíme a neradi trestáme a jsme trestáni. Vina je pocit, který lze vždy zažehnat.
  4. S kyberprostorem (telefonem, tabletem či počítačem) si můžete hrát dohromady
    maximálně 45 minut denně. O víkendu smíte hrát 90 minut, máte-li na účtě dostatek
    volného času. Víkendové minuty navíc se odečítají z účtu.
  5. Hraní s telefonem není možné během ranního vstávání, u jídla a po 20. hodině. Nesmí
    se hrát na záchodě, v koupelně a v posteli. Při porušení se odečítá 30 minut z účtu.
  6. Není-li čas za den vyčerpán, přebytečné minuty se ukládají na účet. Přesáhnou-li
    nastřádané minuty 5 hodin, lze se zeptat, zda-li by nešlo víkendový čas protáhnout z 90
    minut na 2 hodiny.
  7. Při porušení dohodnutých časových limitů se z účtu odečítá dvojnásobek přetaženého
    času. Tedy: přetáhnete-li čas s obrazovkou o půl hodiny, odečítá se hodina. Čas si každý
    hlídá sám. Klesne-li účet pod -5 hodin, znamená to dva týdny bez hraní (včetně koukání,
    jak si hraje ten druhý).
  8. Táta slibuje, že nebude po příchodu z práce na svém telefonu, ale bude si s námi hrát.
    Bude-li potřebovat pracovat, musí nám to vysvětlit a zeptat se nás. Můžeme to nedovolit.
  9. Máma slibuje, že nebude pomlouvat naše hry a říkat, že telefon je blbost, když ho sama
    používá.
  10. Rodiče se stejně jako děti zavazují respektovat dohodu.

Tři měsíce (půl roku) po uzavření dohody nejsou povoleny žádné výjimky ani odchylky od dohodnutých
bodů. Kdykoli poté může být dohoda změněna. Svolat radu digitálního úklidu může jakýkoliv člen rodiny a
každý může navrhnout nové body, úpravu či vyřazení nefunkčních pravidel.

Datum a podpisy.

Další tip: Lze vymezit sudé a liché týdny, z nichž jeden je zcela off-line. Pokud se nestřídají
týdny, ale pouze dny, dítě tráví off-line dny otravováním se. V rámci týdne vydrží otravovat
se jen den či dva, a pak se stává, že objeví zájem o činnosti nesouvisející s obrazovkou.
Ideální je, pokud je off-line týden sladěný s off-line týdny kamarádů. Pokud tomu tak není,
bude trávit čas u nich doma a zkuste hádat, nač si budou hrát.

Dohoda s důrazem na úklid digitálních technologií

Body této dohody jsou načtrnuty s myšlenkami na děti ve věku cca. 9 – 12 let. Jejich
smyslem je vybudovat schopnost odpojit se od sítě a všímat si světa mimo obrazovky.

  1. Máma a táta znají všechna má přístupová hesla a kdykoli se mohou podívat do mého
    telefonu, ale musí mi o tom předem říct. Rodiče znají i všechny mé nicky.
  2. Chci-li si stáhnout novou aplikaci nebo nainstalovat novou hru, vždy se s nimi poradím.
  3. Děje-li se cokoli divného, zneklidňujícího či nepříjemného, klidně jim to ukážu a proberu
    to s nimi. Všichni vědí, že chyby, přešlapy a zlé kliky se na síti dějí, a tak se nemusím bát
    trestu za chybné chování v kyberprostoru. Všechno lze vyřešit vzájemnou komunikací.
    Vím, že vina je pocit, který mohu cítit, ale není důvod nechat se jím zavalit. To platí i o
    všech dalších emocích.
  4. S kyberprostorem (telefonem, tabletem či počítačem) si mohu hrát maximálně 80 minut
    denně. Rodiče smí prokrastinovat až 60 minut denně. Práce do práce ani do školy se
    nepočítá. Za dodržení hravého času zodpovídá každý sám. Rodiče mohou kontrolovat mě
    a já smím kontrolovat je. Když bude máma odmlouvat, mám ji připomenout naši dohodu.
  5. Hraní s telefonem není možné během ranního vstávání, u jídla a po 20. hodině. Nesmí
    se hrát na záchodě, v koupelně a v posteli. Telefon do ložnice nepatří. Spát s telefonem u
    hlavy je přísně zakázáno. Nalezení telefonu v posteli znamená tři dny bez telefonu.
  6. Ve 20:00 jsou všechny telefony až do rána uloženy na nabíjecím místě.
  7. Slibujeme si, že vyzkoušíme, jestli se nebude televizi líbit víc ve sklepě než v obýváku.
    Alespoň měsíc zkusíme žít bez ní. V pátek nebo v sobotu se budeme dívat na film, který
    jednou vybíráš ty, pak táta, pak máma, a pak zase ty. Máma má právo veta, ale jen
    dvakrát za sebou. Třetí návrh musí akceptovat.
  8. Když pojedu v autě já, nebudeme používat navigaci, protože mě štve, jak furt mluví.
  9. Máma slibuje, že nebude dávat na Facebook mé fotky bez mého svolení.
  10. Na internetu se budu chovat slušně, nebudu nikomu nadávat a nikdy nikomu nesdělím
    naši adresu, kam chodím do školy, kolik je mi let, jak ve skutečnosti vypadám a mé
    telefonní číslo. Nebudu sdílet své přihlašovací údaje, ani posílat mé fotky či videa.
  11. Po porušení jakéhokoli pravidla (kromě bodu 5) následuje den bez telefonu.

Všichni slibujeme respektovat dohodu. Tři měsíce po uzavření dohody nejsou povoleny žádné odchylky od
dohodnutých bodů. Kdykoli poté může být dohoda změněna. Svolat domácí technologickou radu může
jakýkoliv člen rodiny a každý může navrhnout nové body, úpravu či vyřazení nefunkčních pravidel.

Datum a podpisy

Další tip: Používání technologií není dobré vyvažovat požadavkem na četbu knih nebo
učení se. Pokud se má dítě povinně půl hodiny učit, aby si mohlo půl hodiny hrát, z učení
se stane pouze nepříjemná a protrpěná povinnost a stejně nic nenaučí. Totéž platí o četbě.
Četba je buď dobrovolná a svobodomyslná nebo nedává smysl. Navíc podobnými
podmínkami vzrůstá hodnota technologií, jež jsou rázem zaslouženou odměnou.


Dohoda s důrazem na zdravé a bezpečné používání technologií


Oficiálně jsou sociální sítě od 13 či 15 let, ale děti to příliš nezajímá a vstupují na ně
daleko dříve. Dovolte jim to, jinak si je založí tajně a vy se pak nedozvíte, pokud se na
nich přihodí něco komplikovaného. Na začátku jim asistujte, prozkoumejte nastavení dané
sítě a pokud vás něco obzvláště trápí, zapracujte to do rodinné dohody. Upozorněte je na
všechna možná úskalí a slibte jim, že ať se stane cokoli nepatřičného, vždy budete na
jejich straně. (Pokud to nebudou oni, kdo mučí spolužáka nevtipnými online šprýmy.)
Zároveň se nebojte postavit do role učně, který chce od zkušenějšího vysvětlit, oč jde.

  1. Máma a táta znají všechna má přístupová hesla a kdykoli se mohou podívat do mého
    telefonu, ale musí mi o tom předem říct. Budu-li mít pocit, že mi lezou do soukromí, smím
    jim to říct a probereme, jak se to dá vyřešit.
  2. Děje-li se mi na síti cokoli zneklidňujícího či nepříjemného, klidně to proberu s rodiči.
    Všechno se dá vyřešit. Kdyby problém neměl řešení, nebyl by to problém.
  3. Na nic na internetu není nikdy potřeba reagovat hned. Vždy je čas si vše pořádně
    rozmyslet. Vypadá-li nějaká nabídka příliš lákavě, je to nejspíš fake. Na internetu nikdo nic
    zadarmo nerozdává. Vím, že ne vše, co čtu, slyším nebo vidím na Internetu, je pravda.
  4. Nebudu se zapojovat do zlých, nevkusných nebo hádavých konverzací. Nebudu se
    nikomu smát a už vůbec nebudu nikoho manipulovat, šikanovat nebo vydírat. Pokud se to
    stane mně, vím, že o tom mohu bez obav mluvit s rodiči a vím, že není moje vina, že se mi
    to stalo. Zpráva vždy vypovídá o tom, kdo ji posílá a ne o tom, kdo ji přijímá.
  5. Nebudu sdílet adresu domu ani školy, ani kolik je mi let ani jak vypadám. Nebudu sdílet
    svá hesla ani číslo, ani posílat fotky či videa, jejichž zveřejnění bych mohla litovat. Vím, že
    cokoli můj telefon udělá, už se nedá vzít zpátky.
  6. Bez svolení rodičů se nesetkám s někým, s kým jsem se seznámila na síti. I když mi
    rodiče dovolí se s takovým člověkem sejít, půjdu buď s někým dalším a sejdeme se na
    místě plném lidí. Než se sejdeme, uskutečníme přes video ověřovací test našich identit.
  7. Telefon neberu na záchod, do koupelny a do postele. Noční používání telefonu
    znamená tři dny bez telefonu.
  8. S kyberprostorem si mohu zahrávat maximálně dvě hodiny denně. Práce do školy se
    nepočítá. Za dodržení času zodpovídám sama.
  9. Nikdy neotevřu soubory nebo odkazy, pokud přijdou od lidí nebo z míst, které neznám.
  10. Rodiče se zavazují, že mi nikdy nezabaví telefon (kromě bodu 7). Chápou, že jsem v
    pubertě a telefon potřebuji k holému přežití stejně jako jídlo a pití.
  11. Chápu, proč tato dohoda existuje a budu se ji snažit naplňovat, ačkoli vím, že za
    porušení v podstatě neexistuje žádný trest. Chápu, že mít moc nad sítí dává smysl a chci
    se to naučit.

Tři měsíce po uzavření dohody nejsou povoleny žádné výjimky. Dohoda může být změněna, každý může
navrhnout nové body či vyřazení nefunkčních pravidel. Rodiče se stejně jako já zavazují respektovat
dohodu.
Datum a podpisy