Země a lidé a cena života stroje

Každý telefon je složený z kousků celého světa

,,Kousky geologie, které s sebou nosíte, se neomezují na vzorky Afriky, ale zahrnují také materiál z dolu na Aljašce, kde se těží zinková ruda, z níž se následně vyrábí indium v kanadském městě Trail. To však je pořád jen malý zlomek celkového obrazu; místa, kde se materiály postupně přeměňují v média, jsou roztroušená po celém světě: v zemích zmiňovaných výše, v Jižní Koreji, Belgii, Rusku nebo Peru.“ (Jussi Parikka – Geologie médií, str. 70)

Tato stránka je velmi ve stádiu zrodu.

Vlastně je to nejen na těchto stránkách běžný stav. Každý kousek internetu je ve skutečnosti ve stádiu permanentní přestavby.

Všichni víme, že stroje ovlivňují životní prostředí kolem sebe. Digitální technologie nejsou výjimkou. Jejich výroba i používání si žádá množství materiálů, energie, odpadků a také lidských životů.

Obýváme nitro stroje, který je velký jako planeta.

Jeho provoz proměňuje lidské domovy, krajiny, biosféru, atmosféru a dokonce i geologické složení zemské kůry. Není tak úplně jasné, jestli je cesta do práce autem ekologičtější než online připojení v rámci home office. Těžko se to počítá. Proto je na této stránce nejen hodně čísel, ale také hodně obrazů. Tento příběh, příběh naší skutečnosti, tento skutečný příběh musí každý procítit sám. Zkusit jej pochopit srdcem může být praktičtější, protože rozumět mu se moc nedá. Může to bolet, ale to se při setkáních s poznáním stává.

Digitální svět brzy přestane růst

Navíc k tomu, abychom mohli prohlásit růst za skutečně zelený, musel by být absolutně oddělen také od spotřeby materiálů. Emise skleníkových plynů jsou koneckonců jenom jedním ze symptomů kolabujícího přírodního systému vhodného pro existenci lidských civilizací. Problém úbytku biodiverzity a vymírání druhů je přinejmenším stejně závažný jako klimatická krize a dle Programu OSN pro životní prostředí je až za 90 % úbytku biodiverzity odpovědná právě těžba materiálů. (Tadeáš Žďárský)

Součástí tohoto příběhu jsou informace vyprávějící, že žijeme nikoli v západní, nýbrž v zapadající společnosti…

Když na konci ledna Čína oznámila, že zvažuje omezení exportu pokročilých technologií pro výrobu solárních panelů, ukázalo se, jak je Evropa nepřipravená. Nejméně 80 % její fotovoltaiky dnes pochází právě z ČLR, stejně tak i velká většina baterií nebo komponenty pro větrné turbíny. (Zdroj – Voxpot)

https://www.voxpot.cz/umime-si-vyrobit-zeleny-zitrek-evropa-hleda-odpoved-na-zacatek-konce-ekonomicke-globalizace/

V roce 2010

Pět ze čtyřiceti nejvíce znečišťujících firem v USA jsou mediální korporace, tamní datová centra spolknou půldruhé procento spotřeby elektřiny, o komunikační věže a dráty se ročně ve Státech zabije na padesát milionů ptáků. Papírenský průmysl je největším konzumentem vody v zemích OECD — a jen za rok 2000 se ve Spojených státech vyrobilo ze 35 milionů stromů na 12 miliard výtisků časopisů, přičemž dvě třetiny z nich se neprodaly a 90 % do roka skončilo v odpaďácích. (Vít Kouřil – 7.G)

Měď

Množství mědi a důl, z něhož pochází. Fotografie a analýza dat o těžbě: Dillon Marsh.

V nové studii S&P „Budoucnost mědi“ počítáme s tím, že dodávka „kovu elektrifikace“ se musí zdvojnásobit, aby podpořila klimatické cíle světa v roce 2050.

Nedávno byla řadou autorit – včetně vlád USA a Japonska, Evropské unie, Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a Mezinárodní agentury pro energii – publikována alarmující zpráva o očekávaném exponenciálním nárůstu poptávky po minerálech, jako jsou lithium a kobalt. – https://www.eco-business.com/opinion/the-energy-transition-confronts-reality/

Tereza Stöckelová

Imaginace internetové sítě zdůrazňuje virtuální propojení a často upozaďuje materiální povahu našeho světa. Přitom i internet má svůj hmotný aspekt, především spotřebu energií a produkci elektronického odpadu, na což rádi zapomínáme. A právě podhoubí jsou velmi materiální, biologická, silně se v nich manifestuje metabolismus coby látková výměna makroživin i informační sondáž procesuálně pojatého, proměňujícího se prostředí.

Co pojmy sítě a podhoubí naopak spojuje a v čem jsou nejsilnější, je, že destabilizují jednoznačné subjekty, individuální aktéry, a přenášejí důraz na „více než lidská“ propojení, ze kterých teprve aktérství vzniká. (zdroj)

Chtít více života a nikoli více práce

„Místo toho, aby si kladli otázku, jak zajistit, aby v budoucnu mohli všichni pracovat mnohem méně a lépe, a přitom dostávali svůj podíl na společensky vytvořeném bohatství, naprostá většina lidí se ptá, jak zajistit, aby systém spotřebovával více práce – jak zajistit, aby obrovské množství práce ušetřené ve výrobě mohlo být promrháno na druhořadé práce, jejichž hlavní funkcí je zaměstnat lidi.“ V mnohém tak André Gorz předjímal Graeberovu teorii Práce na hovno.

Vykopávání hry E.T. mimozemšťan z pouště v Novém Mexiku v roce 2014

https://www.wired.com/video/watch/game-life-excavating-the-atari-e-t-video-game-burial-site

Každá totalita je technokratická, tedy strojová. Otázkou je, jak to chodí u sítě, která je živou bytostí o velikosti světa.

„Inspirován filozofem Ivanem Illichem varoval Gorz před nedemokratickými vlastnostmi technologií a technokratů, kteří je ovládají. Nebyl zaslepeným odpůrcem technologií; doufal však v technologie, jež nebudou ohrožovat lidskou svobodu a autonomii. Vyvracel technologický determinismus: nejsme obětí technologií, technologie budou takové, jaké si je uděláme. To ostatně platí o všem – o dějinách i ekonomickém systému. Lidé jsou tvůrci vlastního světa, nikoliv jen pasivní oběti vývoje technologie, chodu dějin a materiálních podmínek. Dojde-li k nerůstové transformaci, bude to proto, že jsme se pro ni rozhodli.

Stejně tak může náš svět při řešení ekologických problémů sklouznout k nedemokratickým technokratickým řešením. „Nerůst je imperativem nejen pro přežití, ale pro jinou ekonomiku a jiný životní styl, jinou civilizaci a jiné mezilidské vztahy. V jejich nepřítomnosti bude možné zastavit kolaps pouze restrikcemi, příděly a autoritářskou alokací typickou pro vojenské ekonomiky. K odchodu z kapitalismu dojde tak jako tak, ať už civilizovaně, nebo barbarsky.“ Místo nerůstu zde může nastat to, co Gorz nazýval technofašismem (původně Illichův termín), tedy systém, v němž moc již není v rukou státu, ale technologických gigantů. Tato formulace se příliš neliší od toho, co dnes Varoufakis a Bellemare nazývají technofeudalismem.“ (Daniel Costa Jařab 14.02.23)

Elektro-odpad

Ročně je vyprodukováno asi 50 milionů tun elektro-odpadu. Jen asi 20% je recyklováno. V Evropě, kde se recykluje nejvíce, je recyklováno kolem 35% všech zastaralých a rozbitých strojů.

„Evropa, USA a Austrálie patří k největším nelegálním vývozcům elektro-odpadu do rozvojových zemí. Evropská unie ročně vyveze asi 400 tisíc tun. Jednou z hlavních cílových destinací je Ghana.

The report shows that girls as early as eight work to collect, dismantle, and burn e-waste to salvage copper at some of the e-waste dumps in Ghana. It also shows that highly toxic chemical components of e-waste are degrading soil quality in Ghana, contaminating groundwater, and polluting the air.

Velmi důležité video odpovídající na to předešlé. I když si ze světa děláme skládku, existují řešení.

Další informace naleznete zde:

https://dig.watch/topics/e-waste

https://arnika.org/o-nas/tiskove-zpravy/vyslouzily-monitor-s-olovem-kadmiem-a-rtuti-skoncil-na-skladce-nastrazene-gps-lokatory-mapuji-cestu-elektroodpadu

What is the environmental impact of electronic waste?

Electronic waste needs to be properly dismantled in order to enable effective recycling and during this process different environmental impacts can be generated for each portion of the waste. In general, e-waste can be dismantled into 5 general component parts with specific potential environment impact as seen in the Table:

E-Waste ComponentEnvironmental Impact
Cathode Ray TubesHeavy metals leaching to ground water and phosphor release.
Circuit boardsHeavy maetals, tin, and lead contamination on surface and groundwater. Air emission of heavy metals and toxins.
Chips and gold componentsHeavy metals, tin, and lead contamination on surface and groundwater. Air emission of heavy metals and toxins.
PlasticsEmission of heavy metals and hydrocarbons.
Computer wiresEmission into air, soil and water of contaminant chemicals

More disturbingly, until recently, policies worldwide did not require local recycling of e-waste and the exportation of this material to poorer nations has been common practice for decades. Although exportation was previously considered appropriate, most of the recipient countries lacked the technology and safety measures to allow for proper recycling of these products, and thereby transferring the environmental risk to these areas.

Local population, water supplies and natural habitats around Africa and Asia have progressively showed signs of the environmental damage caused by the various forms of toxins and contaminants released by these unregulated recycling units. Additionally, reports on child labour are frequently received from treatment areas with families living below the poverty line and submitting themselves to a highly toxic environment to extract precious metals from these landfills.

On the other hand, continuous increase in the demand for electronic devices has also become a concern in recent years as natural resources are becoming scarcer. For example, gold which is commonly used in circuit boards, is one of the hardest materials to mine and with its growing scarcity in recent years, incidents of environmental pollution occurring during gold mining have increased drastically.

Currently, it is estimated that for every 0.33 ounce of gold extracted, a mass of nearly 20 tons of toxic waste is produced. At this rate, keeping up with the demand for new electronic devices becomes an unsustainable process.

Kolik je potřeba otroků a kolik z nich musí zemřít denně, aby síť rostla a prospívala?

Krev v mobilu (2010, r. Frank Piasecki Poulsen) – film o dětské práci při těžbě koltanu v Kongu.

Těžba kobaltu v Kongu

„Kobalt je jedovatý na dotek i při vdechnutí – a stovky tisíc chudých Konžanů se s ním z blízka setkávají denně. Všichni, včetně mladých matek s dětmi přivázanými na zádech, nadechují jedovatý kobaltový prach.“

Manuální těžba kobaltu, říká se jí „řemeslná“ je nelegální a všechny oficiální dokumenty říkají, že se neděje. Přesto se děje všude. Chudí lidé jsou tak levnou pracovní silou, že rozhodně zastanou bagry řízené umělými inteligencemi. Nikdy si nestěžují, nikdy nedojdou. To je důležité, protože těžební tunely nemívají podpěry a neustále dochází k jejich řícení. Postižení se vyhrabávají až během následné těžby v okolí. Při sesunu se po svazích valí velké kameny a lidem stojícím v cestě přerážejí kosti. Otroci existují a dětští otroci taky. Bez nich by žádná digitalizace společnosti nebyla.

Patnáct z devatenácti hlavních kobaltových dolů v Kongu kontroluje Čína, čtyři zbylé západní společnosti.

Fairphone – Jak vyrobit ekologicky šetrný a spravedlivý telefon

„Vytvoření férového produktu v odvětví výroby elektroniky vyžaduje téměř dosažení světového míru! Výroba mobilního telefonu je komplexní proces od zásobování přes výrobu a distribuci až po recyklaci. Fairphone je způsobem, jak tento systém otevřít a ukázal, že i v takto složitých situacích je možné zachovat transparentnost a neslevit ze svých principů. Tým složený především z aktivistů a nadšenců se rozhodl nehledat nové dodavatele, ale využít již existující dodavatelské řetězce. Přitom se snažili využít již existující iniciativy, které se zabývají danou problematikou, což je logické a praktické z hlediska know-how a orientace v oblasti. Jako příklad může posloužit spolupráce s Conflict-Free Tin Initiative v oblasti  zpracování cínu nebo se Solutions for Hope v souvislosti s produkcí tantalu. Díky této spolupráci Fairphone obsahuje „nekonfliktní“ cín z provincie Sud Kivu v Konžské demokratické republice a „nekonfliktní“ tantal z provincie Katanga, rovněž v KDR…“

Další informace o tomtéž od spolku NaZemi zde.

Mezitím v čínských továrnách na elektroniku

„Benzen je organická sloučenina používaná jako rozpouštědlo a základní surovina pro výrobu řady chemikálií (léčiva, plasty, výbušniny, kosmetika aj.). Člověk benzen vdechuje. V těle zasahuje primárně hojně prokrvené orgány (kostní dřeň, játra). Při akutní intoxikaci poškozuje orgány krvetvorby, nervovou soustavu a imunitní systém. Při chronickém působení dochází k poškození plic a červených i bílých krvinek. Chronické poškození kostní dřeně může vést v dlouhodobém horizontu k rozvoji leukémie. Hlavním zdrojem benzenu v životním prostředí je automobilová doprava; benzen je součástí benzinu. Mezi další zdroje patří průmyslová výroba, hutní průmysl a spalování odpadů. Velké množství benzenu obsahuje i cigaretový kouř. Benzen relativně rychle těká do atmosféry, kde se podílí na vzniku fotochemického smogu.“ (https://arnika.org/toxicke-latky/databaze-latek/benzen)

Firma Apple a výroba jejich technologií v Asii

Generální ředitel společnosti Apple Tim Cook se v roce 2016 setkal s čínskými úředníky poté, co nové předpisy v zemi ohrozily podnikání společnosti Apple. Nebylo však uvedeno, že Cook s úředníky podepsal dohodu o financování projektů v Číně v odhadované výši 275 miliard dolarů, uvádí zpráva serveru The Information. To je v přepočtu kolem 6,189 bilionu Kč. Pro představu, příjmy státního rozpočtu České republiky činily v roce 2020 1,475 bilionu Kč.

Společnost Apple na čínském trhu v loňském roce utržila 68 miliard dolarů. To představuje pětinu příjmů společnosti. (Zdroj: NaZemi)

Kromě finančních dohod společnost Apple také vyhověla požadavkům Číny, aby se na jejích mapách jevily větší ostrovy Diaoyu neboli Senkaku. Jde o neobydlené, ale sporné oblasti mezi Čínou a Japonskem. Když uživatel oddálí mapu, zdají se být ostrovy větší než jsou. Díky tomuto ústupku mohl Apple v zemi prodávat Apple Watch. (Zdroj)

O závislosti společnosti Apple na Číně zde.

Uhlíková stopa streamování

https://brightly.eco/blog/environmental-impact-streaming

Streaming lies on a massive infrastructure of data centers, networks, and devices, including computers, phones, and TVs. These are responsible for 3-4% of the global carbon footprint.

We also have to measure the carbon footprint of production, which in the case of devices is a whopping 85-90%,“ Marks explains. „That means most of the energy our devices use occurs even before we purchase them. Because most of this global energy consumption comes from fossil fuels—still around 79% of the global total—the carbon footprint is considerable.“

When it comes to listening to music, streaming undoubtedly makes the smallest impact in comparison to CDs (which emit 165 grams of CO2 equivalent) and vinyl records and cassette tapes (both of which emit well over 2 kilograms of CO2 per unit). One hour of streaming produces about 55 grams of CO2 equivalent—the same amount as charging seven smartphones. Not nothing, but also not as much.

streaming a one-hour program has around the same carbon footprint as boiling a kettle for six minutes or popping four bags of popcorn in the microwave. Netflix also added that streaming one hour of a show or movie emitted less than 100 grams of CO2 equivalent—the same amount as charging 12 smartphones.

 If one streaming hour equates to about 100 grams of CO2 equivalent and we’re streaming for almost 12 hours a day, that’s still extensive: 1,200 grams of CO2 equivalent per day. That’s the equivalent of driving three miles or charging 146 smartphones.

„Calculating individual streams doesn’t give a good measure of the overall carbon footprint of streaming. This is because networks and data centers are operating 24/7, largely independent of how many people are streaming at the moment,“

Olivia Rodrigo’s breakout song, „Driver’s License.“ New Statesman estimates her viral hit has had so many Spotify streams since January 2021 that it produced a greater impact than flying from London to New York and back 4,000 times.

And that’s just one song. Now, how about if you went through an entire digital album? The same research shows that listening to an album for more than five hours is more harmful to the environment than a plastic CD or vinyl record. 

Here’s why: Though we’re streaming digitally and can’t necessarily see emissions come out of our phones, the reality is that streaming takes energy. Behind the scenes, all over the world, server farms—containing hundreds, if not thousands, of hard drives that store all the data—are working, using up energy to supply music streaming platforms.

Not only do these server farms require a heck of a lot of energy to run, but they also need to be cooled so they don’t overheat.

„Yes, streaming uses energy, but it’s replacing consumption models that were much more carbon-intensive. Previously we traveled to the cinema physically to watch new releases. And for video on demand, we had to go out and buy or rent physical media—DVDs, or for those who remember them, VHS tapes,“ Fryer and Baker told TechRadar Pro. „Streaming video is a much more efficient way to consume content than traditional approaches, but the result is that we consume much more—a classic rebound factor.“

Plánované zastarávání

Žárovka svítící nepřetržitě 120 let. Programované zastarávání prý vynalezli výrobci žárovek, protože neměli odbyt pro své žárovky, ale příběh výroby věcí, které se mají včas rozbít, aby bylo možné vyrobit a prodat další věci, je mnohem spletitější: https://en.wikipedia.org/wiki/Planned_obsolescence, nicméně kurvítka a jiné technologické schválnosti rozhodně existují. Ve světě, který funguje normálně, žádná potřeba vyrábět rozbitelnosti není, věci se zde rozbíjejí přirozeně, když přijde jejich čas. Není potřeba to programovat.