Informační oceán

Žijeme v časech informační přesycenosti.

Svět nám smysly proudí stále rychleji a my se uprostřed informačního oceánu stáváme tekutější a mlžnější.

„Díky internetu věcí se fyzická aktiva stávají účastníky celosvětových digitálních trhů v reálném čase. Bezpočet jejich druhů všude kolem nás bude stejně snadné indexovat, vyhledávat a obchodovat jako jakoukoli jinou online komoditu (…). Říkáme tomu zkapalnění fyzického světa.(Zpráva IBM o internetu věcí: The Economy of Things: Extracting New Value from the Internet of Things, 2014, In: Zuboff – Věk kapitalismu dohledu, str. 246)

Vědění je moc, říkalo se kdysi.

Stroj se stále domnívá, že to platí i dnes a řídí se podle toho. Avšak z lidského pohledu se zdá, že množství vědění má jistý limit. Alespoň co se smysluplnosti týče. Poslední dobou poznáváme, že čím více máme informací, tím méně toho víme. Jako by rozsáhlost informačního oceánu nepřímo úměrně souvisela se schopností člověka vyznat se ve světě. Jako by od určitého množství informací spíše platilo, že příliš vědění rovná se bezmoc. Jako by dnes člověku nezbývalo nic jiného než důvěřovat, že svět ví, co dělá.

Množství dat, která se každou minutu objeví na síti, můžete nalézt zde:

https://www.domo.com/data-never-sleeps

Aktuální čísla o dnešním dni, jež ve skutečnosti vůbec nic nevysvětlují.

https://www.worldometers.info/cz/

„Vědci varují, že kapacita světa vytvářet informace výrazně překročila jeho schopnost je zpracovávat a uchovávat.“ (Zuboff – Věk kapitalismu dohledu; též např. Floridi – Čtvrtá revoluce)

https://www.visualcapitalist.com/how-much-data-is-generated-each-day/

„Každý rok vytváříme na internetu více obsahu než tvoří veškeré znalosti vytvořené od počátku lidstva. Počítá se dle velikosti potřebného úložiště, což není úplně nejpřesnější měřítko, neboť pětiminutové video zabere stejně prostoru jako sto knih. Nicméně bity a bajty paměti jsou jazykem, kterým stroje hovoří. Pětiminutové video obsahuje mnohem více detailů než slova, která jej popisují. Obsahuje výrazy tváře, hluky pozadí, graffiti na zdech, pohyby…

Tento masivní roční nárůst informací znamená, že kolektivní lidské vědění je každý rok rozředěno o padesát procent, takže pokud se zítra začneme chovat mnohem pozitivnějším způsobem (zbožné přání, já vím), většina vzorců reflektujících naše kolektivní lidské chování (to, co si o nás myslí umělé inteligence) by se za něco více než rok z negativních tendencí proměnila na pozitivní.“ (Mo Gawdat – Scary Smart, str. 267)

Data a čísla

Datafikace, převod všeho a všech na data, je nejdůležitější z aktuálních mód. Data jsou ropou digitálního věku, říká se. Data jsou čísla, moře čísel. V rámci oficiálního vyprávění naší společnosti platí, že co nelze vyjádřit čísly, to se nepočítá. Cítíme, že svět se v posledních staletí stal skutečně komplikovaným a nepřehledným, a tak používáme čísla, abychom se v něm vyznali. Stal se komplikovaným, protože je nás jednak na planetě nebývale mnoho, jednak jsme zapnuli stroje všeho druhu a ty stroje proměnily poslední zbytky starého světa a jednak jsme v posledních staletí vyprodukovali oceány poznatků, faktů, informací, teorií a dalších znalostí a zkušeností a žádný člověk se v nich nedokáže zorientovat. A tak věříme na čísla a v digitalizované společnosti na data.

Data se nezajímají o vysvětlování

„Druhá poučka zní: když se snažíte vytvořit nějakou předpověď, nemusíte si moc lámat hlavu tím, proč váš model funguje. Seder mi nedokázal přesně vysvětlit, proč je velikost levé srdeční komory tak skvělým prediktorem úspěchu v dostizích. Ani neuměl přesně vyčíslit hodnotu koňské sleziny. Možná že koňští kardiologové a hematologové tuto záhadu jednoho dne vyřeší. V tuto chvíli je to však jedno. Sederovi jde o kvalitní predikce, ne o vysvětlení. Ve světě předpovědi je třeba vědět, že něco funguje, ne proč.“ (Seth Stephens-Davidowitz – Všichni lžou, str. 85)

Množství informací na internetu

Žijeme ve společnosti milující čísla. Jsme závisláci numerických hodnot. Jsme posedlí kvantifikací. Než se z matematiky stal oficiální jazyk evropského myšlení, byla považována za magii.

„Naší největší ambicí je proměnit celkovou zkušenost s Googlem tak, aby byla krásně jednoduchá, téměř automagická, protože jsme pochopili, co chcete, a můžeme vám to poskytnout hned.“ (Larry Page – zakladatel Google, In: Zuboff – Věk kapitalismu dohledu, str. 157)

Co je miliarda?

Poslední dobou používáme slovo „miliarda“ často, ale je těžké si představit, co to vlastně je. Když řekneme, že každá sekunda rovná se jedna, pak do tisíce napočítáme za necelých 17 minut. Do milionu napočítáme asi za 11 a půl dne. Miliarda je 1000x větší než milion, takže je to 11 574 dní, což je 31,7 let. Tím jsme se dostali ke gigabytům. K bilionu a perabytům informací bychom se tedy dostali za 31 709 let. K trilionu a petabytům bychom se dostali za 31 709 000 let.

V současnosti (11/22) se odhaduje, že internet obsahuje 64,2 ZB (2020) s výhledem k 180 ZB (2025) – podle: statista.com. Horní obrázek je z roku 2018, proto je na něm v roce 2020 zobrazeno 44 ZB. Bernard Marr & Co. na konci roku 2022 počítají něco kolem 97 ZB informačního oceánu. Zetabyte je trilion gigabitů. Kolik to je a co to znamená, si promyslete sami. Také nemusíte. O některých věcech člověk nemusí vůbec přemýšlet. On stejně nikdo doopravdy neví, kolik je na internetu dat a co je to vlastně miliarda.

Ve skutečnosti používáme k popisu informací tato čísla, protože vůbec není jasné, co je informace. Žádná všeobecně dohodnutá definice informace neexistuje a tato nic neříkající čísla nám pomáhají se s tímto nevěděním vyrovnat. Když máme čísla, cítíme, že víme, i když vlastně nevíme.

Jelikož tuto logiku v dnešní společnosti používáme obecně, cítíme se stále ztracenější a mizernější.

Proč čísla nevysvětlují svět. Data neříkají proč…

Newton – o gravitaci a její příčině a jak věda nevysvětluje proč se věci dějí a jen říká, že se dějí… Jacques Joseph – Svět jako živý stroj (str. 331 a následující)… nutné vysvětlit zkráceně…

Rozmnožení vědeckých poznatků v posledních 60 letech vedoucí k rozmělnění porozumění světu. Důraz na neurovědy, deseti tisíce článků a umělé inteligence čtoucí tyto články (napsat Koukolíkovi a zeptat se ho, jak to najdu, protože on o tom mluvil a já to nemůžu najít…