Smysluplný život s internetem
Mediální vědění pro žáky 8.-9. tříd ZŠ, studenty SŠ, domškoláky a unschoolery. Anebo pro dospělé, které zajímá, jak o současném světě, jenž se pozvolna proměňujeme na digitálně zasíťovanou krajinu, hovořit s dětmi. Objevíme přitom, že život lidí i nelidí je od svých prvopočátků opředen sítěmi.
Mediální vědění je rozvojem informačně-digitální gramotnosti a také kurzem well-beingu v digitalizované společnosti. Jinak tomu v současné době nemůže být. Žijeme v časech, kdy sama sebe nalézáme uprostřed mediální krajiny. Otázka „co jsou informační média a jak fungují“ v našich očích splývá s tázáním „co znamená být člověkem“.
Projektový den by měl trvat 4 – 6 vyučovacích hodin a může být zaměřen na kterýkoli z níže uvedených pojmů, stejně jako může čerpat z kteréhokoli tématu uvedených v horním menu těchto stránek.
Kreativní myšlení – tvorba informací vycházející z lidského nitra. Vnitřní motivace, imaginace, láska k poznání a radost z objevování nového.
Zasíťované myšlení – zacházení s informacemi vycházející z vnějšku. Život v informačním oceánu a nesoustředěné, rozbíhavé i propojující myšlení.
Svět sítí – Internet, sociální sítě a mezilidské vztahy, nervový a imunitní systém, biosféra, atmosféra, infosféra, podhoubí, les, smečka…
Cítění informací – Digitální obrazy, real news a fake news, propaganda, reklama, ideologie, paradigma, deepfake videa, umělá inteligence.
Kdo je člověk? – Nalézání místa člověka v informačním oceánu mediální krajiny. Bez špetky filosofie nemá mediální výchova chuť ani smysl.
Lidské představy o zasíťovanosti mozku a vesmíru. Ani jedno takto úplně nevypadá. Jen z určitého, digitálně medializovaného pohledu…
Velké mediální otázky I.
Jak se vyznat v informačním oceánu? Jak našlapovat po jeho hladině a co dělat, když se člověk ocitne na jeho dně?
Jak v sítích neztratit sama sebe a půdu pod nohama? Jak se nezamotat v síti strojů?
Být či nebýt řádným uživatelem a konzumentem?
Jaký je rozdíl mezi přirozenou a umělou inteligencí?
Co znamená „cítit informace“?
Co se odehrává ve světě, který je tekutým a zasíťovaným?
Ilustrace retikulární evoluce z knihy Johna Verona Corals in Space and Time (1995). Evoluce nemá tvar stromu, ale keře, jehož větve nezřídka srůstají k sobě. Více například zde.
Jedna z ilustrací internetu
Internet je tzv. hyperobjekt: nelze jej nijak věrohodně zobrazit a není ani možné utvořit si od něj odstup a celý jej spatřit nebo myšlenkově pojmout.
Internet jako planetární biotechnologická síť. Infosféra jako síť myšlení. Biosféra jako síť života. Informace a exformace. Příběhy, fakta a videa. Nervový systém, imunitní systém a další lidské sítě. Sociální sítě, technologické sítě, přediva lidských osudů, tělo. Podzemí lesa jako wood wide web. Město jako informační médium. Člověk jako síť příběhů.
Richard Giblett – Rizoma mycélia (2006-2009)
Mapa dálnic v Porýní – retikulární či rizomatická formace
Informační oceán je chytrý, vnímavý a velmi tvořivý. Stroje, z nichž se skládá, umí počítat lépe než člověk a dokáží číst, psát, vidět i myslet.
Snad i proto se stále hůře orientujeme ve světě, který sami budujeme. Snad proto jej vytváříme stále méně a méně a stále více a více svěřujeme jeho chod strojům. Čím více důvěřujeme médiím a technologiím, tím více ztrácíme svou moc, vědomí i svobodu.
Rozeznat pravdu od nepravdy začíná být nad lidské síly. Někteří z nás proto důvěřují výhradně výpočtům počítačů, jiní by se raději zamysleli, zda-li by to vše nemohlo být poskládáno jinak… více lidsky a životodárně. O chlup radostněji a smysluplněji.
Velké mediální otázky II.
Obrazotvornost, imaginace, cítění, sebedůvěra.
Emocionální rovnováha, klid, spokojenost, racionalita.
Zranitelnost, radost z chyb, nevědění.
Láska k poznání, objevování světa a nalézání smyslu života.
Člověk je médium
Přijímáme signály, transformujeme je a vysíláme je dál. Jsme informačním médiem stejně jako každá jiná živá bytost. Příběhem, který se skrze nás pouští, je sám život.
Každý živý tvor uskutečňuje, zviditelňuje a vypráví život. Více informací o sítích, kreativním myšlení a mediálním vědění je prospěšnější sdílet, prožívat a tvořit kolektivně. Člověk je společenský tvor a jeho život má tvar sítě.
