Popis

„Děti přijíždějí většinou mezi osmou a půl devátou. Nemáme oficiální začátek, resp. v rozvrhu máme napsáno, že začínáme v 8:30, ale funguje to tak, že děti po příjezdu do školy přijdou do třídy a vyberou si nějakou činnost, na níž pracují. Někdo tedy ráno zahajuje tím, že si sedne do čtecího koutku a prvních dvacet minut čte a trochu přitom relaxuje, než se pustí do nějaké práce. Někdo hned začne pracovat s nějakou pomůckou nebo na nějakém pracovním listu. Někdo si jako první po příchodu do školy vezme svačinu. Nemáme oficiální začátek. Nemáme ani úvodní elipsu nebo kruh, kterým bychom zahajovali vyučování. Vnímáme ranní potřeby dětí jako velmi individuální. Komunitní kruh míváme až na závěr dopoledne před obědem, kdy hodnotíme průběh dopoledne a práci, kterou jsme udělali. Během dopoledne si děti dělají přestávku tak, jak potřebují, takže pokud nemáme
nějaký konkrétní společný úkol na nějakém projektu, tak děti chodí svačit na vymezená místa. Mají svačící stolečky nebo koutky, kde si každý může udělat přestávku, jak potřebuje. V každé třídě mají děti tabuli, kde si značí, kde momentálně pracují. Je řada koutků v rámci budovy, kde mohou pracovat. Svoboda pohybu ve škole je podmíněna zodpovědností, že si každé dítě dá kolíček nebo magnetek na místo, kde zrovna pracuje. Tedy děti mohou jít pracovat i ven, ale musí být dohledatelné, kde zrovna jsou. Z toho vyplývá i to, že trávíme čas venku nejen kolem školy, učíme se i v lese. Jsme zapojeni do projektu „les ve škole“, kdy děti chodí jednou týdně na výpravy do lesa a učí se všechny předměty (matematiku, češtinu, přírodovědu, vlastivědu,…) formou prožitku v přírodě.“ (Z kapitoly o ZŠ Labyrint)