Co se děje s životem v krajině obsazené stroji, počítači a chytrými telefony. Jak se cítí člověk v digitalizované společnosti. Plaveme v oceánu informací. Cítíme se všelijak. Někdy jakoby bylo těžké zůstat člověkem. Jak vědět, že to všechno dává smysl? Jak poznávat svět s úsměvem na tváři a s klidem v srdci?
Jak děti díky obrazovkám objevují svět a co při tom objevují jejich rodiče
Dítě hrající si s tabletem.
Nehýbe se. Přitom je vždycky tak živé, tak skotačící, hlasité a zvědavé. Ale teď je zticha. Rodič je rád, že je klid. Chvíli. Protože pak rodič najednou, uprostřed klidu, pocítí neklid. Něco je divně.
Co když není správné nechat dítě hrát si s obrazovkou?
Rodič stojí nad dítětem a dívá se, jak se dívá.
Obloha se zatahuje. Nepřichází obyčejná bouřka. Blíží se tsunami. Už je vidět. Deštník nám nepomůže. Ani pláštěnka. Na těchto stránkách naleznete deštníky i pláštěnky. Jsou tu, neboť je zde hledáte. Je to stránka pro klidně neklidné rodiče. Hlavní otázkou současnosti je jak zůstat člověkem. Živým, těšícím se člověkem. Člověkem mocnějším než ta nejmocnější vlna. Není to příběh na jeden večer. Je to příběh na celý zbytek našeho civilizovaného života.
Je to příběh o našich očích, našich duších a o světě, po němž za ruku vodíme své děti. Dříve či později se té ruky pouští.
spolupracujeme:
