1. Průvodce si nevytváří domněnky o tom, jak děti zacházejí s technologií. Vytváří jim prostor a drží se skutečnosti. Netřese se strachem. 2. Průvodkyně věří, že se od dětí může naučit tolik, kolik se mohou děti naučit od ní. 3. Průvodce nepotřebuje nachytávat své děti, jak dělají něco špatně. Chce je doprovázet směrem k dobru.…
Více
Důkaz (The Evidence, 1995) rež. Godfrey Reggio 8 minut
Kniha švédského psychiatra Anderse Hansena je výborným úvodem do přemýšlení o soužití lidských mozků s obrazovkami chytrých telefonů. Za patnáct let jejich existence jsme si dávno zvykli na jejich přítomnost. Zaměstnávají naše ruce, naše oči i závity našich nervových soustav. Hansen srozumitelně vysvětluje, proč se tak děje. Proč se nedokážeme chovat jinak, proč tak rádi…
Více
Uvádíme sedm nadějí, které nám přinášejí naše digiděti. Pro dospělé uši mohou znít zvláštně až utopisticky, ale pravda je, že všechno zmíněné se už odehrává. Těchto sedm nadějí nemůže být zadušeno žádným strachem nebo nerozumem. Ani rozum je nedokáže přemluvit nebo zamluvit. Žádná síla na světě je neporazí. Nikdo a nic to už nedokáže zastavit.…
Více
Kyberprostor je tvořen k obrazu našemu. Internet, globální síť jsme stvořili my. Vlastníma rukama, díky nápadům a vhledům našeho rozumu, díky šikovnosti a vyspělosti naší spolupráce. Byl to čistě náš nápad. Ale co když se někdy může stát, že nápad začne žít svým životem a přeroste svého stvořitele…
Barevné sítě poznání Žijeme ve složitém světě, který vybízí k tázání o obsahu výuky. O čem by se ve škole mělo hovořit, abychom dětem smysluplně představovali minulý, současný a budoucí svět? Co každý z nás ví a co každý z nás neví? Jak se vydat do krajin, o jejichž existenci nevíme, že o ní nevíme.…
Více
Jak se počítá rovnice o deseti neznámých deseti lidmi tak, aby všichni procházeli řešením současně a ve stejný okamžik objevili, že už došli do cíle, který předem nebyl nikomu známý. Čistě teoreticky (a technicky) je takové kolektivní vědomí možné. Život není než multidoteková interaktivní tabule a dnešní děti to vědí.
Ani Classroom ani Teams nejsou vzdělávací aplikace. Neodehrává se v nich učení. Jsou to nástroje na organizaci výuky, ale nikoli pro výuku. Veškerý čas věnovaný těmto rozhraním, jak ze strany pedagogů, tak žáků a studentů, je časem věnovaným škole, ale nikoli vzdělávání. To, co se digitalizuje, když se noříme do jejich struktur, vychytávek a funkcí, je budova školy a její chod, nikoli proces předávání poznání z dospělých na děti.
Pamatujete si ještě na ten okamžik, kdy jste si poprvé uvědomili, že můžete díky Googlu rychle najít odpověď na prakticky libovolnou otázku nebo že vás telefon může navést do cíle? Jak to jen bylo úžasné, než se z toho stala samozřejmost?